0djezd, cestou do Chicaga (USA, březen 2000)

autor: Ondřej Neumann

Naše lehce odpolední adieu WDC rozesmutnilo dobrou vílu výpravy Nicol. Když je ovšem člověk na cestách, nesmí se příliš ohlížet. Ostatně, Dan by mohl vyprávět. A neustále vypráví... Zase je z nás nejbystřejší. Viděl ve WDC nejvíce veverek. To Mirek nespatřil ani jedinou. Zato ho k smrti vyděsil potkan.

S několikahodinovým zpožděním jsme nicméně do našeho Dodge Intrepidu /Neohrožený/ naládovali vše nezbytné a přetížený hrdina vyrazil vstříc Chicagu. Nicol mávala o sto šest, ale naštěstí se nám podařilo Radka zpacifikovat. Poté, co se řízení ujal neustále náš cestopis cenzurující Daniel, počal taťka Radek všechny zkoušet z hlavních měst států unie. To jsme se nasmáli...

Mirek neustále nespokojeně brblá. Nelíbí se mu kde jíme, co v autě pouštíme, jak Radek řídí, co chceme vidět... Naštěstí je podél dálnic dostatek pump. Taky si na nás tento ctitel benzinových čerpadel chce vymodlit návštěvu muzea Henryho Forda. Očička mu šťastně zazáří i tehdy, když míjíme nějakou fabriku. Stručně řečeno, sloužím jako tmel naší nesourodé partičky. Díky mé diplomatické obratnosti jsme s Radkem přesvědčili zbytek výpravy k návštěvě Mexika. Prostě budem z New Orleansu cca 800 mil kopírovat břehy Mexického zálivu a pak alespoň opěšale vyrazíme za místním nektarem - tequillou. Již se moc těšíme. /Davide, vzpomínáme./

V Chicagu se již jako znalec spolu s Radkem těšíme na snídani v malém bistru. Budou volská oka na slanině, obsluhovat budou černé sestry. Těší se i Mirek, který během 24 hodin spořádal nejméně 19 vajíček. Taky mísu salátu, a více než hodinu řádil na švédských stolech za deset dolarů. Přitom tvrdí, že drží dietu. Bez komentáře. Právě hlásí bystrý šofér Dan, že spatřil další zvířatka - dva přejeté mývaly. Všichni se jeho pozorovacímu talentu obdivujeme. (Ondřej Neumann, psáno v autě).

Jen tak naokraj (píše Radek):ranní výpujčka vozu se neobešla bez incidentu. Barevný hoch, abych vyhověl místním nárokům politické korektnosti, byl poněkud drzý a odmítal změnit rezervaci, poněvadž jsme potřebovali auto ještě o něco větší. Nedostali jsme jej. Pak nechtěl uznat slevu na jedno členství v jednom nejmenovaném superstoru. Nakonec ale - po tvrdé slovní výměně - rezignoval, i když - pozapoměl nám popřát šťastnou cestu.

Pozdě v noci: po krátké peripetii, kdy se mi podařilo vytrhnout čerpací hadici z benzinové pumpy, jelikož jsem zapomněl, že nemám ještě dotankováno, jsme se konečně propletli nočním Chicagem k vytouženému Motelu a kolem třetí v noci ulehli k zaslouženému spánku. Cenu jsme dostali díky objevenému kupónu v Travel Guid velmi hezkou - 40 dolarů na čtyři osoby. Pro jistotu jsme si tedy zarezervovali ještě jednu noc, neboť toho potřebujeme v Chicagu hodně stihnout. (chrrrrrrrr..).