Na Diné (Lidé)

autor: Jiří Kouba, www

nabídka:
01. Mýty o Apačích  
02. Rozdělení-přehled kmenů  
03. Geronimo křesťanem

Na Diné (Lidé)
Tak si říkají Apači a Navajové spolu s 51 kmeny Athapasků z Aljašky a SZ Kanady. V nářečních variantách to zní také Indé, N´Dé , N'Né, příbuzné jsou výrazy Tindí , De Indei, ale význam je stejný . Athapaskové jsou významnou skupinou i proto, že se jazykově i kulturně od ostatních praobyvatel Ameriky liší, dokonce amerikanista Grenfeld jde tak daleko, že se domnívá, že Athapaskové představují samostatné osídlení Ameriky zcela odlišné jak od ostatních Indiánů tak od Eskymáků.

Do své vlasti na dnešním Jihozapádě USA a na severu Mexika se dostali Apači a Navajové mezi 8.-15. stol zřejmě ve dvou vlnách, které se liší i dialektem:

Východní kmeny (ve státech New Mexiko, Chihuahua, Texas, Oklahoma): jsou potomky staršího osídlení možná z 8. století, patří sem kmeny Farao, Lipan (vl. jm. Tindí) , Mescalero, Jicarillo a tzv. Kiowa-Apači (vl. jménem Nadi-ish-dena, Pawneeové jim začali říkat Gataka, Francouzi Quataquios , americká administrativa Prairie Apaches) . Jicarillové se dělí na 2 moiety : Llaneros (lidé nížin) a Hoyeros (lidé hor). Západní hranici východního nářečí představuje kmen Chiricahua (Čirikava, vl. jm. Chokonen). Jiné prameny ale pokládají Čirikavy za východní hranici západního nářečí. Souhrnně bývali zejména Španěly nazývání Kerečové. Jelikož subdivize kmenů nebyla u Apačů nikdy statickou záležitostí, nemůže žádný seznam podchytit opravdu vše. Tak například v Lipanech se rozplynuly další skupiny Chenti a Melenudo, možná zcela neapačského původu.

Západní kmeny (Arizona, Sonora): jsou potomky příchozích z 13.-15. století , řečí bližší Navajům, kteří jsou vůbec možná nejmladšími Athapasky na JZ. Patří sem kmeny Tonto severní a jižní, Coyotero, Arivaipa (někdy Aravaipa) , Pinaleňo. Coyotero se dělí na severní Bělohorce (White Mountains Apaches ) a jižní Pinaly a skupinu Cibecue . ( Jenže je tu problém: Pinaleňo znamená španělsky obyvatel provincie Pinal, jaký je tedy rozdíl mezi Pinaly a Pinaleňy ?) . Ve White Mountains žila i skupina mexických zajatců, kteří přijali apačský způsob života, zvaných Nakaida (z apačského Nakaí = Mexičan).

(Zbytky Athapasků jsou také na Kalifornském pobřeží, jedná se často o malé skupiny několika desítek jednotlivců . Jsou důkazem toho, že exodus Athapasků z dálného severu probíhal v širokém pruhu od pobřeží po prérie).

Naopak za Apače dlouho pokládaní Yavapaiové ze západní Arizony jsou ve skutečnosti Yumové, kteří přejali některé prvky kultury Apačů. "Malý Apačský kmen z okolí Prescottu", jak píše jinak vynikající Elliott Arnold v bestseleru "Zlomený šíp", byl vlastně kmenem yumským a patřil tedy do jazykové skupiny Hoka. Někdy se jim říká Yuma-Apache nebo Naučé, dělí se celkem do 4 skupin žijících u Phoenixu a Prescottu ve státě Arizona. -Podobně vznikly na rozhraní různých skupin přechodové kmeny:

Ebarb - Choctawa + Lipan ve východním Texasu

Gataka = Kiowa Apači - neznámá skupina Apačů? + Kiowa v Kansasu

Rozpaky mám nad skupinami z pomezí dnešní Arizony a Nového Mexika. Objevuje se tu mnoho názvů a já mám podezření, že některé jsou duplicitní. Splývají tu skupiny Chiricahuů -Chokonen, Chihenne, Nedni a Bedonkohe, a Gileňů - přidržme se RNDr. O. Kandertové, z jejího dělení čerpám: "Gileňové se dělí na Gileně vlastní, Mimbreně a Mogollony."

Zejména skupina Bedonkohe, spojená dlouhý čas se známým Geronimem, v historických líčeních splývá s Mimbreni. Mangas Coloradas bývá střídavě uváděn jako náčelník Gileňů, Mimbreňů a Bedonkoheů.

Z dalších pramenů vím, že Mimbreňové se zase dělili na Warm Spring Apaches neboli Apače z Teplých pramenů a Apače měděných dolů (Coppermines). Podívejme se na česky píšící publicisty. RNDr. Kandertová, jejíž dělení pokládám za nejpropracovanější, a z něhož nejvíce čerpám, píše : "V době své slávy ( do počátku 60. let minulého století) se Apačové dělili na 7 kmenových skupin:

1. Kerečové, k nimž se počítali Mescalerové, Chikariljové, Faraoni, Llanerové a LIpani
2. Kmen Čirikava
3. Pinaleňové
4. Kojotí Apači, dělící se na Apače z White Mountains a na Pinalce
5. Kmen Arivajpa
6. Gilští Apači, dělící se na Gileně, Mimbreně a Mogoljony
7. Tontové

Zde jsou dva problémy:

1/ za prvé ozřejmit rozdíl mezi Pinaly a Pinaleňy
2/ druhý problém uvede etnograficko-historická poznámky ke knížce "Odvedu vás do Sierry Madre" - beletrizovaný Geronimův (Gokhlayehův) životopis od Forresta Cartera. Jako na potvoru se zde dělí Chiricahuové na více skupin - Chihenne, Chiahenne, Chokonen, Nedni a Bedonkohe, a jinde se přitom rozlišuje (správně, jak se za chvíli ukáže) mezi Bedonkohey na jedné a Mimbreňy a Gileňy na straně druhé , takže jeden neví, čí náčelník byl vlastně zlopověstny Mangas Coloradas. Mimbreňů, Gileňů či Bedonkoheů ? Nebo je to označení téže skupiny ? V doslovu knížky se naopak Phdr. Olga Kandertová přidrží správnějšího schematu, a staví Chiricahuy od Gileňů a Mimbreňů samostatně.

Proč potom Carter a zřejmě sám Geronimo mezi nimi rozlišuje? Co s názvy čirikavských tlup Chihenne a Bedonkohe, jsou to skupiny uvnitř Chiricahua, mimo Gileňů, nebo to jsou vlastně skupiny Gileňů, takže termín Chiricahua má pak dva významy: ten užší pro vlastní skupinu Chokonen, a širší pro Gileně a Chokoneny dohromady ? Jinými slovy, termín Chiricahua v širším slova smyslu kryje všechny Apače mezi Tucsonem a Rio Grande, zatímco v užším jenom jednu ze skupin.- Jak ukáži později, tato druhá varianta je pravdivá , důvody rozostřené klasifikace jsou historické .

Druhé možnosti se také zdá odpovídat dělení PhDr. Josefa Opatrného, který to bere šmahem "Apači se dělili na Mescalery, Chiricahuy a Západní Apače". PhDr Opatrný je autorem nové české školy pohledu na indiánské dějiny, která neguje tzv. revizionisty (Dee Brown), kteří byli velmi proindiánští. Po pravdě řečeno nemohu souhlasit se způsobem Opatrného interpretace, který bych značil za ultrapravicový a poplatný řadě bílých amerických mýtů, ani s výběrem faktů, který obsahuje chyby. Posuďme sami:

"V roce 1858 připravili velký úder proti tlupě, podnikající nájezdy z nepřístupných skalnatých bloků Mogollon Rim na pokraji Coloradského kaňonu .... Mezi Indiány směřujícími k jihu šlape i rodina mladého bojovníka Goklayeha. Pochází ze skupiny Nedni, ale přiženil se k Mimbrům". (Josef Opatrný, Poslední indiánské války, Komu patří indiánská zem ?)

Pohled na mapu Arizony ukáže, že Mogollon Rim je v severní Arizoně tam, kde nejsevernější apačská území hraničí z nejjižnějšími navajskými. Tak daleko na severu Mimbrové nežili. Jeden z oblíbených mýtů, že Apači byli kočovníci, a tudíž se vyskytovali skoro všude, by takovou lokaci umožňoval. Jenže s tím kočováním to bylo tak, že apačské tlupy kočovaly uvnitř hranic svého území, a mimo ně jen v případě nájezdů. Dále v 17. a 18. století probíhal pomalý drift apačských kmenů na severozápad pod tlakem Španělů a také Komančů - tím se třeba vysvětluje, proč daleko na jihu v Texasu máme jazykové památky po Apačích (laskavý čtenář nechť si najde na starší mapě Texasu Chisos Mountains - Chise ´ché = Lesní lidé , Hory lesních lidí neboli Apačské hory ) , ale v minulém století tam žili prakticky jen Lipani. Jinak ale lze celkem přesně určit , kdo žil v r. 1858 v Mogollon Rim - i pro Tonty či Bělohorce by to byla severní výspa.

Nešlo spíše o Mogollon Mountains v jihozápadním Novém Mexiku, kde jsou kmenová území Mogollonů, kam Geronimo správně patřil ?

Dr. Šolc zase dělí Apače na 5 skupin:

"..Apači se San Carlosu, patří k ní Apači z White Mountains a a takzvaní Apači-Tonto. Další skupina se nazývá Čirikawa a další Mescalero. Ti druzí sídlili mezi Rio Grande a řekou San Pedro, Apači Čirikawa v údolí řeky Pecos."

Ve všech vydáních knihy "Indiánské historie" si dr. Šolc plete Čirikawy s Mescalery a prohazuje jejich území. Jeho klasifikace je druhá, která podporuje představu, že Čirikawa v sobě obsahuje Mimbry i Gileně a Mogollony, jinými slovy od Rio Grande po Tucson jsou to všechno Čirikawa.

Dále zmiňuje Jicarillce a Lipany.

Robert J. Conley vydal beletrizovaný scénář k filmu Geronimo. V českém překladu čteme:

"Podle samotného Geronima se Apači, kteří si říkali Diné, dělili do čtyř skupin: Bedonkohe, Chokonen, CHihenne a Nedni. ...Bílí lidé říkali Chokonenům Čirikavové a Bedonkohům Meskalerové .. v té době byl náčelníkem Bedonkohů velký Mangas Coloradas ". S těmi Mescalery to už je těžký lapsus linguae . Navíc Mangas Coloradas , který, jak jste si všimli, podle beletrie už náčelničí 2-3 kmenům, si vzal práci daleko na východě a zastřešil i Mescalery, takže je kandidátem chronického únavového syndromu.

Navíc Geronimo ve svém životopise neuvádí 4, ale 6 skupin:

"The Apache Indians are divided into six sub tribes. To one of these, the Be-don-ko-he, I belong (1). "

East of us lived the Chi-hen-ne (Ojo Caliente), (Hot Springs) Apaches. (2)...

North of us lived the White Mountain Apaches.(3)...

To the west of our country ranged the Chi-e-a-hen Apaches (4)

South of us lived the Cho-kon-en (Chiricahua) Apaches (5)

To the south and west of us lived the Ned-ni Apaches (6)
 
Škoda, že pouze v případech (2),(3),(5) užívá autor i souběžných názvů , které používala americká administrativa . V případech (1),(6) se můžeme zatím jen dohadovat, případ (4) se , jak jsem zjistil z jiných pramenů, týká kmene Coyotero, ale jen jeho jižní části , tedy Pinalů, protože severní část - Bělohorce, jmenuje Geronimo zvlášt jako (3). Jednotlivým kmenům řadí i náčelníky, není ale jisté, z jakého období. Známý je Victorio - (2), Cochise -(5) a Whoa (Juh) -(6), a z dalšího textu Mangas Coloradas - (1), naproti tomu málo známí jsou Hash-ka-ai-la - (3) a dvojice Co-si-to a Co-da-hoo-yah -(4). Kmen (4) je určen západně od území Bedonkohů a já vím, že tam žili Aravaipové a Pinalové. Aravaipům velel Eskiminzin, nevím ale od kdy.

Jak si s tím má jeden poradit. Pokusím se vybudovat vlastní klasifikaci - v úvodu uvádím první nástřel - potřebuji ale také pomoc.Vás přispivatelů.

Něco z výše zmíněného si opsal i Karel May někde v klidu v kavárničče z cestopisu. Nevíte ale, koho mínil názvem Taracones ? (snad Faraony ?) . Co víte o Faraonech? Já jen to, že se jedná o skupinu blízkou blízkou Mescalerům.

Další tajemný název, který známý romanopisec odněkud vyčetl a použil, je "Nijorové". Nevíte, kdo by to mohl být ? Zvláště mně zajímají mexičtí Apači . Nemáte někdo knihu Helge Ingstada "Apači - ztracený kmen "? Po jaké skupině pátral tento diplomat a spisovatel ve 20. letech ?

Nejhůř na tom byly ženy zajatkyně - Apači je znásilnili . V sexuální oblasti byli Apači velmi cudní , ve srovnání s bělochy, Mexičany i okolními kmeny. Zajatkyně byla víceméně otrokyní, mohla však přijmout nabídku k sňatku a vdát se. Znásilnění jí vůbec nehrozilo.

Ženy neměly u Apačů žádná práva - ouha, například sňatek se řídil matrilokální rezidencí, což znamená, že muž se ženil do kmene své ženy (to mne v Čechách potkalo také a migroval jsem z Polabí do Jizerek). Tímto způsobem změnil kmenovou příslušnost otec Geronima a také Eskimenzen.

Apači pořád bojovali s Komanči . Komanči jsou část severních Šošonů z Montany, která se v 17. století oddělila od ostatních a dostala se na jih až do Texasu k Mexickému zálivu . Odtud začali tlačit Jicarillos, Lipany, Faraony a Mescalery na sever do západního Texasu (Lipany), Nového Mexika (Mescalery) , Colorada (Jicarillos-Hoyeros) a severního Texasu (Jicarillos-Llaneros) . Rozhodně však nešlo o tak urputné nepřátelství, jak líčí Karel May: na samém konci svobody se Llanerové, Kiovowé a Komanči spojovali proti lovcům bisonů, kteří je během pár let připravili o obživu a usnadnili tak jejich nahnání do rezervací. -Stejné nepřátelství jako ke Komančům bylo místy mezi jednotlivými kmeny Apačů, mezi Apači a Navaji, a mnohem horší to bylo mezi Apači na jedné a Pimy a Papagy na druhé straně. Kiowové a Komanči nakonec nabídli vězněným Chiricahuům část své oklahomské rezervace.

Apači byli urostlí, vysocí muži ostře řezaných tváří a pořád jezdili na koních - kdepak, byli velmi malí , širokých obličejů a někdy dokonce zavalitých postav, přesto byli velmi mrštní a fenomenální běžci. Jen někteří z nich díky údajné příměsi komančské krve byli vyšší - Chochise, Mangas Coloradas. U Chiricahuů a okolních se také vyskytují evropské typy : Chochise, Eskiminzin, Victorio - vypadají trochu jako Francouzi, Italové či Balkánci. Victorio je vyslovený fešák. Mezi mladými dívkami nalezneme občas typické Andulky z jihočeské vesnice. To vše souvisí jednak se skutečností, že Apači nezakazovali sňatky se ženami z jiných kmenů a s běloškami, jednak s faktem, že Athapaskové, k nimž Apači patří, jsou asi úplně jiného původu než ostatní Indiáni - třeba praárijského ? , to se asi nikdy nedozvíme. Často dávali přednost běhu před jízdou na koni, kterého ostatně znali až od poloviny 16. století .

1. Mescalerové vlastní a Mescalerové jižní neboli Faraoni

2. Lipani , vzniklo z Ipa-n'de, vl. jméno Tindí, nutno uvažovat s Melenudy a Chentií a přechodovými Ebarby. Orozco y Berra , podle John. R. Swantona, rozlišuje skupiny Lipanjenne, Lipanes de Arriba ("Horní"), Lipanes Abajo ("Dolní"). Lipané se vyskytovali na území od N. Mexika přes severozápadní Texas až k Mexickému zálivu. Od r. 1856 ti, kteří přežili srážky s americkou armádou, uprchli do mexické Coahuily, odkud 1903 do Chihuahuy a z ní 1905 do reservace Mescalero v N. Mexiku , USA.

3. Jicarillové (španělsky "Košíkáři" ) ve 2 někdy i územně odlišných moietách Llaneros, Hoyeros. Jiné dělení přináší Mooney, když rozlišuje skupiny Apatsiltlizhihi, žijící kolem Mora , Dachizhozhin, asi tam, kde je dnes rezervace Jicarillů, Golkahin, jižně od Taos Pueblo , Ketsilind, sídlící tamtéž, a Saitinde z okolí města Espanola, vše v N. Mexiku. Územně by skupina Apatsiltlizhihi odpovídala moietě Llanero , ale to je dohad.

4. Nadi-ish-dena čili Kiowa-Apači alias Gataka vulgo Prairie Apache

Skupiny 5-9 bývají souhrnně , a jak svědčí Eva Ball , mylně nazývány Chiricahua ("Vzdálené hory" v řeči Pimů), názvem pocházejícím od Pimů. Skupiny (5),(6),(7) , tedy východní, nazývali Španělé úhrnem zase Gileňos bez dalšího rozlišení. Mezi všemi skupinami jsou přitom definovatelné rozdíly. Gileňos od r. 1800 začínají být děleni na 3 kmeny (5-7):

5. Chi-hen-ne jižní, jižní Mimbreňové alias Coppermine Apaches,v Mimbres Mountains v N. Mexiku, praví Mimbreňové , po masakru u Santa Rity 1837 umenšeni, vůdci Soldado Fiero, Juan José, Dasoda-hee (Mangas Coloradas) , po smrti Mangase Colorada 1863 asimilováni skupinou (6) .

6. Chi-hen-ne severní , severní Mimbreňové , vlastně praví Gilenjos vulgo Warm Springs Apaches severně od předchozích v oblasti Gila Hot Springs po Mogollon Mountains a Black Range, vůdce Cuchillo Negro (Černý nůž), Victorio, Delgadito, Loco .

7. Be-don-ko-he alias Mogollon , západně od předchozích od pohoří Mogollon Mountains na západ k Blue River a přes Gilu na jih, po masakru v Casas Grandes 1858(1850?) umenšen , již předtím přijímá vůdcovství Mangase Colorada a r. 1853 se plně přimyká k (5) . Neformální vůdce Geronimo . ( Pozor ale: jméno Mogollon je dvojznačné: předtím, než se dostalo Be-don-ko-heům patřilo utoaztéckým Indiánům s vyspělou zemědělskou kulturou, kteří prosperovali v Arizoně asi v letech 300-1300 n.l. Má se za to, že Indiáni Zuni jsou jejich potomky)

8. Cho-ko-nen alias praví nebo centrální Chiricahua , vůdce Miguel Narbona, od r. 1856 Cochise , po něm krátce jeho synové Tah-zay a Na-chi-se , sídla jižně od předchozích v dnešních Chiricahua Mountains a Dragoon Mountains..

9. Jižní Chiricahua alias Nedni (Nedhni čili "nepřátelští lidé") vulgo Pinary Apaches nebo Broncos současně s předchozími a jižně od nich , vůdce Makho, Whoa (Juh - čti "Hú") , sídla v severní Sierra Madre ve státech Sonora, Chihuahua, snad také v Hatchet Mountains, N. Mexiko.

Pravými Chiricahui jsou tedy jen (8) a s výhradami (9) .

10. Chi-e-a-hen , vlastní Cojoteros, jižní Kojoteři, Pinalové, vůdce Co-si-to a Co-da-hoo-ya . John R. Swanton rozlišuje skupiny: Apači z Apache Peaks , sídlící v Apache Mountains severovýchodně od Globe, Pinal mezi řekami Salt a Gila v okresech Pinal a Gila a skupinu San Carlos žijící při stejnojmenné řece, vše v Arizoně. K nim řadí jižněji sídlící Aravaipy, které ponechávám samostatně (13) . Paul Machula, který sbírá informace přímo v San Carlos, zjistil, že skupina Pinalů se usídlila v Pinal Mountains, severně od nich další v Apache Peaks Band, na jih podél Aravaipa Creek skupina Aravaipa a poslední na východ podél San Carlos River, což je v dokonalém souladu s výše uvedeným. Skupiny Apache Peaks a San Carlos jsou uvedeny jako vysloveně malé. - Název Coyoteros byl původně užit jen pro jednu skupinku, později byl vztažen na veškeré (10) a (11) .

11. Whitemountain Apaches ,Bělohorští Apači spolu s Cibecue , znám vůdcové  Hash-ka-ai-la, Kutu-hala (totožný s mužem jménem Pedro ?) . Také tlupa Nakai-dé z mexických zajatců. John R. Swanton udává východní skupinu White Mountain , podél horních toků řek Gila a Salt na severovýchodní hranici Arizony, a západní skupinu mezi touto a San Carlos Coyotery (10) . Cibecue Apači se dělí na skupinu z Canyon Creek , sídlící podél stejnojmenného potoka, skupinu Carrizo, od potoka Carrizo Creek v okrese Gila (ten nenacházím ani na podrobné mapě, ale osada Carizzo tam je ) a vlastní skupinu Cibecue , od potoka Cibecue Creek (opět nelze najít, zato osadu Cibecue ano) mezi dvěma výše zmíněnými.

12. Tonto severní a jižní, vůdce Delshay. Jižní Tonto tvoří skupina Mazatzal , z okolí pohoří Mazatzal Mountains, a 6 malých skupinek, z nichž prvá se nachází severně od Roosevelt Lake, druhá na horním toku potoka Tonto Creek, třetí mezi horním tokem Tonto Creek a východním ramenem Verde (East Verde), čtvrtá západně od předchozích mezi East Verde, Tonto Creek , a Verde, pátá severně od East Verde; šestá od Cherry Creek po Clear Creek.
Severní Tonto tvoří skupina z Bald Mountain , z okolí Bald Mountain, jižně od Camp Verde, jako druhá je skupina z Fossil Creek od stejnojmenného potoka na hranici okresů Gila a Yavapai, třetí skupina Mormon Lake , sídlící u jezera Mormon Lake jižně od Flagstaffu, a čtvrtá skupina Oak Creek z okolí stejnojmenného potoka jižně od Flagstaffu.
Jejich yumští , tedy neapačští spojenci Yavapai , vůdce Chalipun, bývají k Apačům řazeni neprávem. Yavapaiům se také říká Yuma-Apači, Mohave-Apači, Naučové. Je ale fakt, že mezi nimi a Apači existovaly časté vzájemné sňatky . Kulturou, jazykem a náboženstvím to byli Yumové , politicky Apači. - (Del-shay může být transkripce Del-shí, což je apačsky "Lidé ze země barvy krve", tedy Lidé z červené země, je podle Swantona obecnější označení Yavapai nebo Tontů ).

13. Aravaipa (v řeči Pima "Malé studně"), jižně od Pinalů (10), snad jejich příbuzní, kteří se odštěpili, vůdce Santos, pak jeho zeť Eskiminzin (původem Pinal, přiženil se).

14. a Pinalenjové zvlášť ??

Zajímavé je, že termín Nedni a jeho synonymum Broncos se vyskytuje také ještě ve významu politickém, ne přísně etnografickém, jako označení tzv. divokých Apačů, kteří žili volně v Sierra Madre ještě ve 30. letech. Byly zbytky Nedniů jejich krystalizačním jádrem ? Nebo na ně přešlo označení bývalého, dnes už rozprášeného kmene pro podobnost jejich chování k obyvatelům Mexika ? Prvé variantě by nasvědčoval fakt, že Nedniové žili v době svého rozmachu v Mexiku. Byli všichni posbírání americkým rezervačním systémem, nebo tam někteří zůstali ?

Předložené schema má svůj problém - jsou skupiny souměřitelné ? Je oprávněné rozpustit skupiny "Gileňů" a "Chiricahuů" do samostatných čísel a neudělat to samé se skupinami Coyoterů, Whitemountain či Tontů ?

Seznam obsahuje 39 subjektů včetně malých skupin . To dobře odpovídá údaji , že amerikanistická literatura podchycuje 40 i více skupin Apačů.

Víra Apačů je složitou záležitostí a lze v ní stopovat několik vrstev. Ačkoliv se mýtech vyskytuje více božských bytostí (Zabíječ nepřátel, Bílá paní, Syn vod) , předmětem modlitby a uctívání je Usen , Všemohoucí a Dárce života. Někteří řadí Apače spolu s Cheyenny a Černonožci k monoteistům, tedy k těm, kdo dospěli k víře v jediného Boha. V toto směru by byly tyto kmeny jediné na celém americkém kontinentu.

Geronimo o svém dětství říká: "My mother ....she also taught me to kneel and pray to Usen for strength, health, wisdom, and protection. " (Moje maminka mne také učila pokleknout a modlit se k Usenovi za sílu, zdraví, moudrost a ochranu.)

Jinde vysvětluje: "In our primitive worship only our relations to Usen and the members of our tribe were considered as appertaining to our religious responsibilities" (Náš kult byl jednoduchý: za součást náboženské odpovědnosti byly pokládány jen vztahy k Usenovi a členům kmene) .

Část svého života byl Geronimo znám jako šaman vládnoucí mimořádnými schopnostmi a jasnozřivostí. Nakolik je ale tento profil doložitelný a z kolika procent je vytvořen spíše vypravěči, není jasné. Osobně se spíše domnívám, že Geronimovo intelektuální a vůdcovské prvenství by nemělo být vysvětlováno okultními vazbami, nýbrž přirozeně - zapomíná se, že to byl vnuk nednijského vůdce Maka (Makho) , který proslul jako vrcholně inteligentní a schopný člověk. Geronimo měl talent zkrátka v rodině.

Ke konci života se stal křesťanem. Co o tom říká : "

Since my life as a prisoner has begun I have heard the teachings of the white man's religion, and in many respects believe it to be better than the religion of my fathers. However, I have always prayed, and I believe that the Almighty has always protected me.

Believing that in a wise way it is good to go to church, and that associating with Christians would improve my character, I have adopted the Christian religion. I believe that the church has helped me much during the short time I have been a member. I am not ashamed to be a Christian, and I am glad to know that the President of the United States is a Christian, for without the help of the Almighty I do not think he could rightly judge in ruling so many people. I have advised all of my people who are not Christians, to study that religion, because it seems to me the best religion in enabling one to live right. "

(Na začátku mého vězeňského života jsem slyšel vyučování bělošského náboženství, a myslím, že je v mnoha ohledech lepší než víra mých otců. Nicméně, i předtím jsem se vždycky modlil, a věřím, že Všemohoucí mne vždycky chránil.

Přijal jsem křesťanskou víru v přesvědčení, že je to tak moudré a že spojení s křesťany zlepší můj charakter. Myslím, že církev ( Holandská reformovaná) mi hodně pomohla za ten krátký čas, co jsem byl jejím členem ( od r. 1903) . Nestydím se za to, že jsem křesťanem, a jsem šťastný, že to vím i o presidentovi Spojených států, protože on by bez pomoci Všemohoucího nemohl řídit ani soudit takové množství lidí. Poradil jsem všem mým lidem, kteří nejsou křesťany, aby tuto víru studovali, protože si myslím , že je tou nejlepší vírou k tomu, aby člověk správně žil)

Z Holandské reformované církve byl Geronimo později vyloučen "pro vášeň k hazardním hrám". -Z jeho vyznání o procesu, který bych opatrně nazval "morální obrácení" , plyne, že hledal v křesťanech mravní pomoc , útočiště. Muž, který v masakru přišel o matku, ženu a 3 malé děti a pak je skoro 30 let mstil , hledal smíření a odpuštění. Potřeboval moderním termínem "pastorační pomoc" , a ne odsouzení a vyloučení. Kdo se trochu vyzná v Indiánech ví, jak těžce nesli uvěznění - hazardní hry byly zřejmě ztraceným zdrojem adrenalinu v krvi, náhražkou pocitu dobrodružství, na který byli po generaci zvyklí. Podobně tomu bylo s jiným velkým problémem, alkoholem, v němž porobení Indiáni hledali únik do zapomění. Myslím, že v případě slavného válečníka měla být uplatněna větší pastýřská citlivost.

autor: Jiří Kouba, www