|
Přes
Great Sand Dunes do Skalistých hor
(Colorado, duben 2000)
text a foto:
Radek
Adamec
Great Sand Dunes National Monument:
oficiální
link
mapa
(pdf 469kb)
z cyklu: Mississippi Highway
& Mamutíci II
Nejdřív
do Taos Pueblo
Kolem půl desáté ráno přijíždíme
do Taos Puebla. Po krátké poradě nakonec
všichni platíme desetidolarové vstupné,
které se některým členům výpravy zdálo
právem přemrštěné. Dalších deset baků
za používání fotoaparátu bojkotujeme
rozhodnými gesty. Má fotobrašna však
nedá pokladní spát a varuje mě před
dokonalým monitorovacím systémem puebla,
který mě kdekoli usvědčí z ilegálního
focení. Nakonec jsem zde nasekal jeden
a půl filmu, aniž by mě indiánští hlídací
psi dostali. Ale o Taos Pueblo přeci
jen na jiném místě (viz: Taos
Pueblo a Nové
Mexico).
Do
Koloráda
Silnicí č. 285 šněrujeme podél Rio Grande
severně do Koloráda. V Ojo Calijente
- zhruba po třiceti mílích - nalézáme
uchvatný most a ještě úchvatnější kaňon
vymletý Rio Grandem do úctyhodné hloubky
asi sta metrů. V Alamose, za hranicemi
Nového Mexika už v Kolorádu, uhybáme
doprava na 160tku a pak po chvíli dloeva
na 150tku. Great Sand National Monument
je na dostřel.
 |
|
Great Sands Dunes National
Monument |
|
Great
Sand Dunes
Po pravé ruce se tyčí Blanca Peak
se čtyřmi tisíci a třemi sty metry,
nejvyšší hora působivého pohoří Sangre
de Christo. V jeho úpatí pak samotné
duny. A hezky veliké. Například Star
Dune a High Dune se 2600 metry by o
celý kilometr převýšily naší Sněžku.
Po krátké zastávce ve Visitor Center
zaslechne Dan na parkovišti: "Maruš
čekém v autě", a my věděli, že
nejsme v dunách s naším jazykem sami.
Nejprve
jsme se brodili, neboť nám v cestě stál
nevelký potok. Ondřej prohlásil, že
s novými Niky neprojde, ale jak se brzy
ukázalo, několika mohutnými přískoky
hravě zdolal nástrahy terénu. A pak
to začalo. Byli jsme v dunách. Vítr
ostrý jako břitva hnal tuny písku z
levoboku, a naše těla, lýtka, krky a
vše co bylo nechráněno trpělo soustavnou
masáží. Prodírali jsme se vzhůru. S
Danem jsme si zahráli na záložní tábor
a dál vyslali jen útočný tým - čili
Ondřeje s Mirkem, kteří krok po kroku
mířili k vrcholu. Bohužel pro ně, za
vrcholem byl další vrchol a za ním pravděpodobně
ještě jeden. Nic však nemůže snížit
hodnotu jejich heroického výkonu. Zpět
to šlo pochopitelně mnohem snáze. Na
parkovišti jsme potkali výše zmíněné
krajany - jednoho chlapce a tři dívky.
Jeli do Nového Mexika, byli z Denveru
a říkali tajemně, že v USA jsou na hodně
dlouhých prázdninách. Patrně nelegálové...
Získal jsem příslib, že možná něco ze
své cesty napíšou pro stránky Ameriky
v kostce...
V
Rocky Mountains
Z Great Sand Dunes jsme se i nadále
drželi 285tky a v okolí městečka Salida
přijeli do Skalistých hor. Krajina byla
vpravdě podhorská. Slunce v soumraku
ozvláštňovalo rozlehlá údolí s pastvinami
a pasoucím se skotem, koňmi a dokonce
lamy byly k vidění. Silnice nás vedla
stále vzhůru a každou chvíli jsme lámali
minutu staré výškové rekordy. V Leadville
nám začalo sněžit a venku to přestalo
být vážně na kraťasy...
text a foto:
Radek
Adamec
Great Sand Dunes National Monument:
oficiální
link
mapa
(pdf 469kb)
z cyklu: Mississippi Highway
& Mamutíci II
|
