Den svatého Patrika - patrona všech Irů - (Radek Adamec, Washington DC, USA, 2000)


Každý dobrý irský katolík a nejen v USA - tedy prakticky všichni - každý rok oslavuje sedmnáctý březen jako den svatého Patrika - muže, jenž v pátém století přinesl Irsku myšlenky křesťanství. Podle dochovaných legend mu k vysvětlení křesťanské doktríny stačily tři lístky jetele, díky nimž se pak duchem neposkrvněnému lidu zdála býti idea boží trojedinnosti zcela jasná..

V současném kontextu to znamená, že každá irská hospoda v USA je zaručeně přecpána. Irové však neslaví jen alkoholem, ale i průvodem, jenž našinci připomene neslavné prvomájové pochody z dob hluboké totality. A opravdu: nechybí alegorické vozy, dorost tančící tradiční irské tanečky, napáráděné požární vozy, a všudpřítomná barva brčálové zeleně, coby symbol bujné a travnaté irské krajiny. Poněkud překvapivě se v davech Irů vyjímají černí Američané navlečeni do zelených svetrů, patrně sympatizanti irské národní hrdosti. Marně jsem v řadách pochodujících vyhlížel sličné isrké rudovlásky. Patrně postupem času vymizely a podobně jako legendární předci irského národa - elfí rasa Leprechauns, existují pouze jako produkt ustní lidové slovesnosti.

Saint Patric's Day ve Washington DC

Velkou událostí jsou pochody zejména v New Yorku. Jejich místní význam zavrtal poprvé někdy před třemi roky v mozečkách tamější homosexuální komunity, jejíž příslušníci od té doby infiltrují průvody (Parade) a využívají veřejné pozornosti k prosazování vlastních požadavků. Pochopitelně Irům se jejich počínání příliš nezamlouvá - přeci jen jde v jejich průvodech o něco jiného a navíc homosexualita je stále tradičními až nábožensky ortodoxními Iry považována za cosi špatného, nepřístojného. Z tohoto hlediska však nehrají Irové nijak výjimečnou roli, neboť homosexuálům nepřeje v puritánské Americe ani zbytek veřejnosti, natož pak politická reprezentace. Radek Adamec