NÁROD SELFMADEMANŮ

ekonomika:

Symbol prosperity: mrakodrap Sears Tower v Chicagu, nejvyšší budova v USA (442 m, 110 pater)

Americké ekonomické soukolí šlape od začátku devadesátých let na plné obrátky. USA vykazují nejnižší nezaměstnanost za posledních 21 let, nepatrnou inflaci, výkon ekonomiky roste a poprvé po 29 letech sestavila státní administrativa vyrovnaný rozpočet. Tvrdá konkurence zlevňuje spotřební zboží a klesající ceny surovin způsobují, že tradičně laciný benzin je nyní v USA ještě levnější. Amerika se prostě má O. K. Jaké je tajemství jejího hospodářského boomu?

Vizionář a nejbohatší muž planety Bill Gates

---

Jeden z prvních amerických selfmademanů John D. Rockefeller (1839-1937). Muž, jehož jméno se stalo synonymem bohatství, kontroloval několik odvětví průmyslu v USA.

---

Během celého minulého roku se výjimečně dobře prodávala auta. Nové modely jsou zdánlivě nelogicky levnější než loňské. Automobilky se doslova rvou o každého zákazníka. "Američanům se již dlouho tak dobře nedařilo," říká přesvědčivě prodejce automobilů John Devine (42) z Washingtonu. "To je neuvěřitelné, kolik je mezi lidmi peněz. Nepamatuji, že by se kdy prodávalo tolik nových i ojetých aut. Na nové lexusy, mercedesy a další modely se čeká i několik týdnů," říká spokojeně.

   Díky obrovské domácí poptávce po nových vozech se velmi rychle vzpamatovaly obě největší americké automobilky ­ General Motors a Ford. První z obou firem podusily loni v létě vlastní dělníci několikatýdenní stávkou. Obě pak horko těžko vyrovnávaly ztráty způsobené otřesy na asijských a latinskoamerických trzích.

   Údaje statistického úřadu (Bureau of the Census) potvrzují, že Američané pod vlivem ekonomického boomu vrhli své úspory kromě aut i na nákup či stavbu nových domů. Pro srovnání: v roce 1996 se v USA prostavělo za 590 miliard, loni ­ tři měsíce před koncem roku ­ již za 651 miliard. "Úroky za hypotéky navíc za poslední dva roky klesly o víc než dvě procenta," vysvětluje živý zájem o reality Tim Roberts z baltimorské Real Country Estate.

Nadměrná pracovitost

Asijská hospodářská krize, podobně jako stále aktuální hrozba rozpadu brazilské, a tedy i celé latinskoamerické ekonomiky, se Spojených států prozatím dotkly jen okrajově. Technologický předstih USA před vyspělými státy Evropy a Japonskem je odhadován na několik let a v některých případech, jakým je zejména vojenský průmysl, i na desetiletí. Přičemž mezera se spíše ještě rozevírá.

   Trh v USA je ve znamení masové komputerizace a bleskurychle se rozvíjející informatiky. Podle Institutu pro telekomunikační vědu zvýšily americké telekomunikační společnosti své příjmy z 216 miliard USD v roce 1990 na 322 miliard v roce 1996. Americké firmy ovládají zhruba 90 procent světového obchodu s počítačovým softwarem a stejné je to i s výrobou strategicky cenných procesorů, které jsou srdcem každého počítače.

   Kde se bere tato neuvěřitelná vitalita americké ekonomiky? Většina ekonomů tvrdí, že americká tradice svobodně si konkurujících individualit je pro ekonomiku mnohem zdravější než těsné vazby mezi vládami, bankami, úředníky a podnikateli, jak tomu bylo kupříkladu v Asii.

   Lidé v USA jsou navíc nadmíru pracovití. Profesor newyorské univerzity Edward N. Wolff říká, že navzdory vzestupu mnoha evropských či asijských zemí jsou Američané již řadu let jedničkou v produktivitě práce, dokáží vytvořit nejvíce pracovních míst a vykazují nejvyšší příjem na jednoho obyvatele na celém světě.

   Podle propočtů časopisu National Geografic spotřebuje za svůj život normální občan USA 28 tisíc kilo živočišné a 25 tisíc kilo rostlinné stravy. K tomu ještě nějakých 770 tun minerálů. Spálí tedy energii rovnající se více než půl milionu litrů surové ropy. Tedy tolik jako Evropan či Japonec. Jenže se zhruba stejným energetickým příjmem vyrobí za jediný rok americký dělník zboží za 57 tisíc USD, kdežto německý a japonský jen za 39 tisíc. Pochopitelně, není to jen v lidech, ale v celé úrovni ekonomiky. Obrazně řečeno: sklízet brambory motykou či kombajnem je skutečně velký rozdíl.

Další počítačový magnát a čtvrtý nejmajetnější Američan Michael Dell patří ke skupině mladých miliardářů, kteří táhnou celou americkou ekonomiku dopředu

Děláme to po svém

Po důvodech ekonomické životaschopnosti se teoretici pídí v sociologickém zázemí americké společnosti. Tvrdí, že mladý americký národ vděčí za své výkony krátkým dějinám vystavěným doslova na zelené louce. Američané si zařídili věci po svém. Odmítli velkou část svazujících evropských tradic ­ na prvním místě dogma, že peníze může mít jen ten, kdo se s nimi narodí. Čekání na zázrak vystřídalo krédo tvrdé práce, hospodářská ctižádost, víra ve vlastní schopnosti a rovnost příležitostí. Zdánlivé fráze a banality, pro Američany však dodnes motor každodenního života.

   Na rozdíl od Evropanů Američané nikdy plně nepoznali sílu socialismu, a tedy ani lákavé sliby o státu-opatrovateli, jenž se o všechny spravedlivě postará. Raději spoléhají sami na sebe. Věří ve šťastnou hvězdu "selfmademana" ­ tedy toho, kdo sice vyrůstá na ulici, ale chudoba mu nepřekáží v cestě za bohatstvím.

Zakladatel investiční společnosti Berkshire Hathaway Waren E. Buffett je téměř o třicet miliard chudší než Gates. I tak je druhým nejbohatším občanem USA.

Mladí miliardáři

Podle údajů amerického časopisu Forbes vyrostla plná stovka z nynějších 189 amerických miliardářů z úplné nuly. Třem z nich není ještě pětatřicet let. Majetek Williama H. Gatese III., šéfa softwarového impéria Microsoft, je v jeho 42 letech spočítán na úctyhodných 58 miliard dolarů. To je zhruba tolik, co všichni čeští občané vyprodukují za dva roky. U čtyřstovky nejbohatších lidí USA je v plných 230 případech vyplněna kolonka o původu peněz slovy "self-made", neboli ­ vlastním přičiněním.

   Jde sice o nepočetnou, ale nesmírně výkonnou skupinu lidí, kterým je společné jedno: umějí vydělat peníze, spoustu peněz. Dříve to byl král automobilového průmyslu Henry Ford, ropný magnát John D. Rockefeller, vydavatel Cyrus Curtis nebo pozemkový génius John Jacob Astor (zbohatl díky vlastnictví podstatné části newyorského Manhattanu). Nyní jsou to, vedle Billa Gatese, investor Warren Buffett či například 34letý obchodník s počítači Michael Dell a další.

   Američané vědí, že díky několika tahounům bohatne i zbytek země. Jazykem ekonomů ­ jde o princip prokapávajícího bohatství. Jinými slovy: člověku s miliardou dolarů v kapse se "špatně" utrácí. Koupí dvacet domů, sto aut, deset jachet a letadlo a stále mu dost zbude. Kdo umí vydělávat, nenechá ležet peníze ladem. Investuje, vyrábí, zaměstnává a propouští. Tato prostá myšlenka inspirovala před téměř dvaceti lety prezidenta Ronalda Reagana k tomu, aby snížil daně právě nejmajetnějším lidem v zemi. Vycházel z toho, že finanční elita společnosti naloží s penězi mnohem lépe než kdokoli jiný.

Každé dítě k internetu!

Amerika dlouhodobě sází na vědu a výzkum nových technologií. V letošním roce hodlá prezident Bill Clinton zvýšit výdaje do těchto oblastí o rekordních 31 miliard dolarů. Vidina vysokých platů táhne mladé Američany k univerzitnímu studiu. "Když dnes 27letý muž vyjde ze školy a nastoupí u počítačové firmy, dostane 40 tisíc USD ročně. Po roce už vydělá 60 tisíc. Za to si pořídí vše," tvrdí učitel jazyků Thomas Hanley (32). To je také jeden z důvodů, proč 59 procent Američanů ve věku od 20 do 24 let studuje na vysoké škole. Počet žen, které studium zakončí doktorátem, se dokonce mezi lety 1987 až 1996 zvýšil o úctyhodných 32 procent.

   Oblast, která na druhé straně Američany trápí a doslova šokuje, je úroveň základního vzdělání. Výzkumy ministerstva školství totiž nedávno prokázaly, že znalosti dvanáctiletých amerických školáků jsou ve srovnání s evropskými vrstevníky víc než špatné. V žebříčku 41 zemí skončili na 21. místě a osmiletí obsadili dokonce až 28. místo. V obou případech hluboko za českými žáky. Úroveň vzdělání sedmnáctiletých studentů se propadla pod úroveň roku 1969. Zkvalitnění vzdělání je proto jednou z dalších priorit demokratické administrativy.

   Jeden z plánů státních úředníků je pro současnou Ameriku nesmírně výstižný ­ totiž naučit každého dvanáctiletého školáka, aby dokázal bez potíží pracovat s celosvětovou počítačovou sítí internet.    

Chicagská burza: makléři nevycházeli během posledních šesti let z údivu: americká ekonomika šla prakticky jenom nahoru. Co bude dál?

---

---

Legendární vůz Ford model "T", který Henry Ford začal v roce 1913 jako první na světě vyrábět na běžícím pasu. Díky tomuto převratnému vynálezu dokázal zaplavit statisíci aut trhy po celém světě.

---