ISO2MAC852Bez diakritikyEmailMalá domu

Nelegální práce
Čeho se vyvarovat
Trest a policie
Kolik si nelegál vydělá
Linky s nabídkami práce
Legální práce
Linky s nabídkami práce
Zpět na úvod

ČEŠI V AMERICE:
život mimo zákon

Vyplatí se pracovat v USA? - pro a proti z pera Marka Pavlova
Práce v USA - rozhovor s českým krajanem o jeho pracovních zkušenostech
Chicago - příležitost za oceánem  na 10 tisíc Čechů zde načerno. Kde se scházejí, pracují, proč odešli?
Chamtivost na březích Mississippi - Romanu Kosmeovi hrozí za podvody s pracovní silou 20 let.
Obchodník s českými nelegály na sedm let do vězení
Čeští otroci v zemi svobody - jak to chodí s nelegály v Americe, reportáž napsaná pro Magazín LN na podzim roku 1998.

Sponzor stránky
Chicago: svérázné umění na Cermak Plaza - pojmenované po starostovi Antonínu Čermákovi
Češi v Americe: život mimo zákon

Část druhá:

Stručná historie českého Chicaga

Chicago, Illinois: červenec 2000
foto a text:
Radek Adamec

část:
3: Chamtivost na březích Mississippi
          1: Chicago: příležitost za oceánem


Ve větším počtu začali Češi a Moravané odcházet do Ameriky zejména po roce 1848. U Michiganského jezera , kde se rodila dynamická metropole Chicago, se poprvé objevují kolem roku 1852. Příliv osadníků do města koncem století pokračuje. Vedle illinoiské metropole míří nejvíce Čechů také do Texasu. Sčítaní lidu na přelomu století ukazuje, že ve Spojených státech žije na 350 tisíc Čechů a Moravanů. Komunita se rozrůstá a před první světovou válkou se její počet přehoupl přes půl milionu lidí.

Češi v Chicagu v té době drží při sobě. Nezapomínají na zemi, odkud pocházejí a tvrdě bojují o národní existenci, kterou jim Rakousko-Uhersko upíralo. Zakládají výpomocné spolky (jakési kampeličky), obchody, staví školy, kostely, národní budovy, sokolovny. Vydělané peníze investují do koupě pozemků a výstavby domů. V Chicagu během krátké doby vyrůstají české čtvrtě jako Česká Kalifornie, Česká Plzeň, Berwyn, Nový Tábor, Cicero. Pouze v Chicagu v roce 1915 vydávají krajané bezmála na čtyři desítky novin, časopisů, měsíčníků. Na území Chicaga působí 12 samostatných českých farností a funguje 13 českých kostelů. Češi získávají politický vliv. Nechybějí v chicagské a illinoiské státní správě a stávají se i senátory a kongresmany.

V roce 1931 je Antonín Josef Čermák s převahou 200 tisíc hlasů zvolen chicagským starostou. Rodák z Kladna je však o dva roky později rukou atentátníka zavražděn na Floridě. Buď úmyslně na příkaz v Chicagu vězněného mafiána AlCaponeho, či náhodou, kdy vlastním tělem zastavil kulku určenou presidentu F.D. Rooseveltovi. Na jeho počest se dodnes 22 ulice jmenuje Cermak Street.

Čhicago: střet kultur - původní česká je nyní vytlačena hispánskou
Konec druhé světové války předznamenal i konec síly české komunity. Národní symboly přestaly oslovovat mladou generaci. Z původně českých Američanů se stále více stávali Američané se vším všudy. Politická emigrace po roce 1948 měla ještě to štěstí spatřit městské čtvrtě, kde zněla pouze čeština. Pak nastává úpadek.

Starousedlíci jev vysvětlují jednoduše: staří umřeli a mladí se zamerikanizovali. Změnili způsob života, osamostatnili se, vydělali peníze a odešli do lepších čtvtí.

V původně českých čtvrtích došlo navíc k poklesu cen pozemků, čehož využili mexičtí emigranti a během dvaceti, třiceti let prakticky vytlačili zbývající menšiny. S nástupem Mexičanů roste kriminalita, boje pouličních gangů a odlišná mentalita. Z 13 českých kostelů nyní funguje pouze jeden. I ten je však mexický a nedělní mše ve španělštině. Češi mají nárok v sobotu v podvečer. V neděli se mohou v malém počtu pomodlit v domácí kapli Velehradu ve čtvrti Cicero. V posledním z duchovních center českého Chicaga, které dodnes pod vedením pátera Vojtěcha Víta a nyní pátera Dušana Hladíka vydává noviny Hlas Národa.

Vyklízení pozic české komunity směrem ven z tradičně obývaných míst nezastavil ani příchod politické emigrace v roce 1948, ani později exulanté po roce 1968. V Chicagu sídlí několik významných krajanských organizací. Mezi nimi hlavně vedení Československé národní rady americké, ústředí Sokola, Ústředna moravských spolků, nebo také jedna z nejvýznamějších česko-amerických pojišťoven CSA Fraternal Life. Samozřejmě také řada drobnějších zájmových organizací a spolků. Dnes v Chicagu žije kolem sta tisíc lidí, kteří se stále cítí být Čechy.

Chicago, Illinois: červenec 2000
foto a text:
Radek Adamec

část:
3: Chamtivost na březích Mississippi
          1: Chicago: příležitost za oceánem



Jedeme autem, Jiná doprava, Bydlení, Plánujeme trasu, Strava, Národní parky, Fotoreportáže, Dokumenty, Double Life of America, Basic info, Práce v USA

Edited and
Designed by Radek Adamec All rights reserved 1999™