 Byť
Sirena leží u Pacifiku, je pravým středobodem Corcovada. K ní se sbíhají
další stezky. Severozápadně k Drakeově zátoce, na severovýchod do
Los Patos a jihovýchod do La Leone a Carate, odkud jsme přišli my
- spíše dovlekli, aby to odpovídalo realitě. Na zápraží stanice dojednal
Luděk nezbytné formality... |
 Luďkovi
patřily vůbec naše časté díky. Byl z nás jediným, kdo byl schopen
obstojně komunikovat ve španělštině. Nocleh jsme zaplatili už v La
Leone, zbývalo tedy domluvit jen jídlo. Studená sprcha byla výtečným
povzbuzením. Po jídle jsme si předepsali siestu s láhvemi alkoholu....
|
 Dokonce
nám na dvě hodiny rozsvítili světla - hnané energií posbíranou přes
den solárními članky. Vdle dvou Španělů jsme byli v Sireně prozatím
jedinými turisty. Návštěvní kniha však svědčila o tom, že před měsícem
zde byli krajané. Škoda, že jsou jejich jména zapomněna...
|
 Brzy
a už za tmy dorazila skupina čtyř Němců s průvodcem. Zoufale jsme
jim záviděli miniaturní torny a také, že cestou viděli pumu a tapíra.
A naopak jim přáli, že se dusí ve stanu s tropikem. Sundat jej nemohli,
neboť na něm neměli sítě (my ano) a večer se přeci jen komáři vzmohly
ke krutým výpadům... |
 Zítřek
byl dnem odpočinku, sušení i praní. Nebylo kouska nepropoceného oděvu.
Před obědem nás zlákala 5km stezka pralesem. Luděk s palci stále v
obětí puchýřů zůstal. S foťáky jsme honili motýli, viděli hada, opice,
leguány a tukany - řeklo by se biostandard Corcováda... |
 Odpoledne
jsme vyhradili výhradně lelkování podél Rió Sirena, která je největší
řekou Corcováda. Čekali jsme na příliv a on přišel. Bylo to velmi
rychlé. Za přílivu se do ústí řeky hrnou drobní žraloci a za odlivu
v ní prý rejdí krokodýli. Proto je zakázáno řeku brodit po svých,
ale vždy jen na lodi...
|
 Žraloky
nakonec těsně u pobřeží viděl jen Honza. Tam my už nemohli, protože
nám příliv odřízl jedinou přístupovou cestu. A krokodýla jsme spatřili
pouze jednoho, vypreparovaného na stanici. Zbytek dne nepřinesl, kromě
povalování, žádná překvapení... |
 Zato
odchod poznamenala má špatná nálada. K trávicím potížím (průjem jak
Brno) se přidal déšť. Navíc - řeka, v níž bylo přede dvěma dny vody
po kotníky, měla nyní hladinu po krk. Navrhl jsem čekat, ale chlapci
vymysleli alternativní brod, kde jsme měl slzy vzteku na krajíčku... |
 Cesta
zpět ubíhala podle plánu - tedy hůře, než předtím. Španělé vyrazili
naším směrem a tak jsme se průběžně střídali ve vedení. V závěru jsem
měl do krve rozedřené vnitřky stehen, takže jsem došel s krajním přemáháním.
Ostatní na tom nebyli lépe...
|
Designed
and edited by Radek
Adamec