 Z
Monteverde jsme odjeli k nejaktivnější z kostarických sopek - Arenalu.
Cesta necesta nás skrze hory vedla k severu krajinou posázenou kávovníky.
Čas od času jsme bloudili, neboť odbočky postrádaly směrovky. Kousek
za Tilaránem, se nám konečně ukázala Laguna de Arenal, největší kostarická
vodní nádrž... |
 Laguna
de Arenal je umělé jezero s hydroelektrárnou, která zásobuje energií
velké procento Kostariky. Za dobré viditelnosti (zřídka) nabízejí
svahy jezera scénický pohled na sopku a tedy i zázemí pro četné -
nutno říci velmi drahé hotely a penzióny. My jsme ale zamýšleli přespat
až za Arenalem v půvabné Fortuně a odtud se případně k vulkánu vrátit..
|
 Arenal
je úchvatný. Musí být ale vidět, což se nám jednou a také naposledy
při příjezdu splnilo. Nedočkali jsme se bohužel žádné erupce, ačkoii
výbuchy a tekoucí láva jsou prý na arenalském denním pořádku. O
tom, že je sopka skutečně činná svědčí hustý sloup kouře, který
je však často zakryt stejně hustými mraky...
|
 V
úpatí Arenalu se nacházejí dva areály s různě tvarovanými přírodními
bazény (Hot Springs). Jde vlastně o kamenné nádrže, skrze něž protéká
voda částečně odkloněného řečiště arenalské řeky. Protože voda nejprve
putuje rozpálenými labyrinty vulkánu, je náležitě horká... |
 Za
pět dolarů na osobu jsme si v pramenech udělali čtyřhodinovou pohodu.
Jistěže i v Kostarice uplatňují systém dvou cen. Jako cizincům nám
na zápěstí potupně navlékli zelený proužek, zatímco domorodcům fialový.
Rozdíl v ceně jsme ale nezjišťovali a nechali to raději plavat... |
 Důkladně
vymáčení jsme dojeli do
Fortuny a skončili v úhledném hotýlku Cabinas Mayol za 6 USD na
noc s přepychovým bazéném na zahradě. Den jsme zakončili tradiční
žranicí, kostkami a kartami, které jsem prohrál a musel tudíž za
trest sníst smrtelně pálivou feferonu....
|
Designed
and edited by Radek
Adamec