Potomci Siúxů nedaleko osady Wounded Knee na plechovém oři Velká válka siúského lidu (South Dakota) foto a text: Radek Adamec Black Hills: mapa - Půvaby Black Hills a prezidenti ve skále - Národní park Badlands Pohoří Black Hills je snad nejtěsněji spjato se sedmi kmeny pyšných Siúxů, kteří sami sebe nazývali Lakotové či Dakotové, spojenci. Obratní jezdci a lstiví válečníci kontrolovali v 18. století větší část území Velkých plání. Krvavé potyčky s osadníky a kavaleristy vedly Strýčka Sama k tomu, aby jejich moc omezil na teritorium zahrnující Black Hills. Když ale vojenská expedice plukovníka George Armstronga Custera objevila v Black Hills v roce 1870 zlato, dohody vzaly za své. Custerovy manévry Desítky tisíc zlatokopů vtrhly arogantně na půdu Siúxů a počaly s těžbou žlutého kovu. Armáda jako už mnohokrát předtím jen nečinně přihlížela. Skvělý stratég a náčelník oglalských Siúxů Bláznivý kůň - Crazy Horse nejprve vypudil vojáky generála Crooka od potoka Rosebud Creek. V létě 1876 si pak počíhal společně s náčelníkem Sedícím býkem - Sitting Bull na Custerovy kavaleristy v ještě slavnější bitvě u Little Bighorn v Montaně. Indiáni zdecimovali celý regiment tří stovek mužů a zabili i sebevědomého Custera. Ani obratné manévry a překvapivé výpady nedokázaly zastavit rozjetý válec armádní mašinérie. Indiáni se stali hnanci ve vlastní zemi a část jich prchla do Kanady. Konec Bláznivého koně Bláznivý kůň se v roce 1877 vzdal a byl uvězněn v nebraské pevnosti Fort Robinson, kde jej krátce nato probodl dozorce bajonetem, prý při pokusu o útěk. S věčně „nespokojenými“ Siúxemi skoncovala armáda nadobro u Wounded Knee v jižní části Badlands v roce 1890. Indiáni se zde uchýlili k meditacím a rituální tanec Ghost Dance jim měl vrátit půdu a ochránit je před kulkami. Armáda považovala nový druh obřadů za rebelii a Indiány obklíčila. Zčásti nedopatřením, zčásti úmyslně vyšla z tábora Indiánů kulka. Vojáci pak palbou smetli ležení Indiánů a zmasakrovali zhruba tři sta mužů, žen i dětí. Nevelký památníček ve vesničce Wounded Knee východně od městečka Pine Ridge je tečkou za poslední indiánskou válkou, v níž pyšný národ Siúxů čelil nespravedlnostem bílých vetřelců. Pamětní cedule je dnes prostřílena kulkami vandalů a doplněna textem: „Nedávejte nic Indiánům, prodávají drogy“. Nejslavnější dragstór Cestou na východ k národnímu parku Badlands bychom si měli dopřát drobný zážitek v městečku Wall (I-90, výjezd 109). Ted Hustead zde v roce 1931 zakoupil dragstór – obchod se vším - Wall Drugstore. V prachu prérijního větru, doslova uprostřed ničeho, by díru do světa neudělal, ale manželku napadla lest, aby dávali pocestným zdarma napít. Dakotské sluníčko se pak staralo o přísun žíznivých zákazníků. Obchodní impérium, kde pracují zejména studenti z východní Evropy, vzkvétá dodnes a reklamní trik - Free Ice Water plus kafe za pět centů - stále platí. V nálevně Cactus Cafe and Lounge na hlavní ulici se scházejí hráči karet a pokud ve Wallu uvízneme přes noc, pak je to místo, kam bychom měli zajít na pivo mezi pravé dakotské kovboje hrubých mravů, ale otevřených srdcí.