Rychlost na silnicích, prohřešky a důležitá pravidla
V USA je rychlá jízda nemilosrdně trestána. Pokuty jsou vysoké a často šplhají k hranici dvou set dolarů. Šlápnout na to a hasit si to stovkou (rozuměj v mílích) znamená i pro Američana vysoké riziko, že skončí za mřížemi. Pro českého turistu však téměř jistotu. Policisté v některých případech vybírají sice v hotovosti a na místě, většinou však platí hříšníci pokuty poštou. No, a pokud nemají v USA žádnou adresu, pak putují do vazby, kde si počkají na soud. Američtí soudci pritom nejsou žádní mazlíci, mnohdy dokáží dosti nepříjemně překvapit. Vyplatí se tedy raději nepospíchat a obecně řečeno: lépe se vyhýbat policii jako takové.

Z napevno umístěných radarů si šoféři starosti dělat nemusejí. Vážnou hrozbu však představují šerifové s laserovými puškami (ruční radar), kteří rádi číhají za mosty, stromy, zatáčkami a pak zejména "lovci" - tedy policisté náhodně jezdící po dálnicích a měřící rychlost zezadu. Ti se zpravidla objevují v blízkosti měst. Na druhou stranu však policisté, a to - až na skutečné výjimky - celonárodně tolerují zhruba desetimílové překročení povoleného limitu. Navíc - americké vozy bývají v drtivé vetšině vybaveny funkcí CRUISE CONTROL, neboli autopilotem, s jehož pomocí si řidic nastaví libovolnou cestovní rychlost. Zvláště na dlouhých trasách ušetří autopilot šoféra křečí v lýtkách a často eliminuje i nějakou tu pokutu z nepozornosti. Jaké jsou limity na amerických vozovkách?

Vážné dopravní přestupky
Za vážný dopravní přestupek považuje americká policie rovněž nezastavení za výstražně blikajícím školním autobusem (nelze si jej splést - je žlutý a je na něm napsáno School Bus) a nezastavení na značce STOP. Americký systém stopek bývá Čechům věcí neznámou. Pokud je na križovatce značka STOP s podnápisem 4WAY nebo ALL WAY (všechny cesty) platí, že první z křižovatky jede ten, kdo na ní přijel první.

Odlišnosti
Ve Spojených státech se rovněž zatáčí doprava na červenou, nikoli ale v případech, kdy je křižovatka označena nápisem NO TURN ON RED (nezatáčet na červenou) a pravidlo rovněž neplatí v New York City! To platí i tehdy pokud na křižovatce bliká (čili nesvítí) červené světlo. K důležitým značkám patří také U-TURN - která povoluje jinak zakázané otáčení na silnici, XING - Crossing, čili přechod, nebo také HOV-2(3) - High Occupancy Vehicle označující pruhy na dálnicích pro vozy s více jak dvěma, někdy třemi cestujícími.

Řečeno se shovívavým úsměvem, Američané nejsou žádní superjezdci. Jsou velmi opatrní, zato často zapomínají na blinkry, případně blikají doprava a jedou doleva. Možná kvůli pomalé jízdě, ale možná i kvůli většinově rozšířenému systému čtyřproudových silnic, je v USA k vidění daleko méně nehod, než u nás.

V USA se na dálnicích předjíždí jak z leva, tak i z prava.
zpět

Řidičský průkaz (náhled)
Jezdit v Unii bez řidičáku znamená koledovat si o pořádný průšvih. A to opět znamená přinejmenším pokutu, někdy krátkodobé vězení, soud, oplétačky s úřady - zkrátka starosti... Samotný český řidičák je k ničemu a je to téměř totéž, jako jej nemít vůbec. Pozor! Ne tak úplně

V USA platí tedy řidičský průkaz mezinárodní, jenž je k mání na příslušném dopravním inspektorátu v ČR.

Čeští dopraváci rozeznávají dva typy. Jeden podle Vídeňské úmluvy z roku 1968 - ten je v USA neplatný a druhý podle Ženevské úmluvy z roku 1949 - ten je správný. Vždy výslovně žádejte o "ženevský" a raději si jej po vydání ještě jednou překontrolujte. Leckde se vás budou pokoušet přechytračit a přesvědčit o opaku, trvejte ale na svém. Koneckonců od toho vydalo ministerstvo vnitra i přehlednou tabulku, která hovoří zcela jasně: platnost mezinárodních řidičských průkazů podle jednotlivých států

To však nakonec také nemusí stačit, protože USA jsou velká země a pro řadu policistů - zvlášť v hodně odloučených místech amerického jihozápadu - jsou mezinárodní řidičská oprávnění velkou neznámou. Čas od času pojmou podezření a zajistí vás. Čili opět starosti. Přinejmenším do doby, než se dovoláte na některý z českých konzulátů, jenž vás z toho vytáhne. Neveříte? Stačí se poptat na na konzulárním oddělení washingtonské ambasády. Vůbec by totiž nešlo o první případ. Pravdou je, že podobné jednání policistů považujte spíše za vzácnou výjimku, než ozkoušené pravidlo.
zpět

Hraniční hlídky
Za běžných okolností muže v uniformách zajímat nebudete. Existují ale místa, kde se opatrnost vyplácí. Jde o hraniční oblasti Arizony, Nového Mexika a Texasu - hlavně El Pasa, kde státy sousedí s Mexikem. Prakticky každá silnice procházející zdejšími oblastmi je někde přerušena kontrolním stanovištem Border Patrol (hraniční hlídka). Sítě těchto celníků jsou vskutku husté a přísnost nevídaná. Mají pochystáno především na mexické uprchlíky, ale i pro Evropana se může sebemenší chyba v dokladech zvrtnout v neplánované několikadenní zdržení s prohlídkou místního detenčního zařízení - tedy vazby.
zpět

Agricultural Inspection:
Na hranici Kalifornie s jinými státy jsou ješte jiné vymyšlenosti - Agricultural Inspections. Kalifornie se totiž jako velmi dobře prosperující zemědělský stát brání dovozu rostlinstva všeho druhu, sazenic, semen atd... Hlídky jsou korektní a obstrukce z jejich strany nehrozí.
zpět

Honí nás policie
Z výše napsaného to může vypadat, jakoby USA byly policejním státem. To by jistě bylo odvážné tvrzení, i když.... Avšak v zemi, jejíž míra kriminality je téměř třikrát vyšší, než třeba v Německu, jsou policisté poněkud citlivější a vymáhají své pravomoci daleko přímočařeji. Šerifové nezastavují se stopkou v ruce, jak jsme zvyklí z domova. Jednoduše se vozem nalepí na zadní nárazník vašeho auta - houkají, blikají, září - což jinými slovy znamená příkaz k okamžitému STOP. Řidiči nezbývá než najít první vhodné místo k zastavení (tedy i krajnice) a trpně čekat s rukama volně položenýma na volantu. Nějaké hledání dokladů v náprsní kapse nedoporučuji. Čekání bývá někdy dlouhé. Trpělivost je ale na místě. Podrobné instrukce najdete zde:Doporučení..
zpět

Alkohol na silnicích:
Popíjet alkohol za volantem je pochopitelně i ve Spojených státech nepřípustné. Minimální hranice obsahu alkoholu v krvi sice existuje, její hodnota je ale v každém státu jiná - většinou se pohybuje kolem 0,4 promile. Na rozdíl od nás však zákaz pití platí i pro spolujezdce. Alkohol se nesmí dokonce ani viditelně uvnitř vozu povalovat. To platí i pro plechovku piva.
zpět

Co je to AAA:
To je vlastně Americká automobilová asociace (také Triple A) působící v USA i v Kanadě. Členství na rok stojí kolem 50 USD a skýtá řadu výhod od slev za noclehy ve vybraných motelech, slevy za pronájem vozu, zdarma dovoz benzínu, když nečekně dojde, zdarma odemknutí vozu, zdarma či zlevněný odtah apod... Bohužel jsou brány AAA lidem žijícim jinde než v USA uzavřeny. Ačkoli, částečná možnost, alespoň co se týče získání map, tady zřejmě je. Mrkněte na dopis jednoho z čtenářů Ameriky v kosce.
zpět

Parkování:
Bývá nejčastější příčinou pokutování. Ve městech je parkování značeno často nepřehlednýmí tabulkami s mnoha omezeními. K placení slouží parkovací hodiny umístěné pár desítek centimetrů od krajnice. Fungují většinou na 25ti centovou, mnohdy ale i na 10ti a 5ti centovou minci. Doba, po kterou je možné parkovat bývá omezena od 1 do 10 hodin. V sobotu, neděli a ve všedních dnech po šesté či sedmě hodině večerní se alespoň ve větších městech může u parkometrů parkovat zdarma.

V obytných čtvrtích bývá někdy parkování zdarma. Parkování v těsné blízkosti hydrantu je považováno za důvod k odtažení vozidla (zhruba 150 USD) a zejména v New Yorku k tomu skutečně stačí i daleko menší důvod. FINTA: Zdarma lze s vozem stát na parkovištích fast-food řetězců (McDonald's, Taco Bell atd...) Nemělo by se sice, ale funguje to dobře a spolehlivě.
zpět

Benzínové pumpy

neobyčejně hustá a konkurence mezi pumpaři nesmírná. Lze tedy vybírat, i když cenové rozdíly mezi několika čerpadly na jednom místě činí maximálně pár setinek centu. Benzín lze kupovat za hotové (na pumpách bývají výběrové automaty ATM) a většinou i kreditní-platební kartou.