(Pozn.: následující popis je psán s přesvědčením, že
snad každý alespoň zčásti ovládá základy analytické geometrie
a chápe běžné termíny používané v analýze funkcí. Tyto
znalosti považuji za zcela elementární, a proto se nijak
nezdržuji jejich vysvětlováním. Čtenáře, kteří si nejsou
úplně jisti, odkazuji na výborný Rektorisův "Přehled užité
matematiky.")
Území města Miami je rozdělováno na různé oblasti, přičemž
toto dělení je prováděno v několika úrovních. Jen za ten
rok, co jsem tady, jsem se již setkal s dělením poštovním,
telefonním, školským, etnickým, kulturním a historickým.
Nemusím naštěstí vysvětlovat úplně všechny, protože psaní
adres se týká pouze dělení nejvyšší úrovně, tj. dělení
souřadnicového. Princip je jednoduchý jako v základní
geometrii. Nejdříve je celé město rozděleno vodorovně
na severní (North) a jižní (South) polorovinu,
a pak ještě svisle na západní (West) a východní
(East) polorovinu. Tím vznikají čtyři kvadranty
(ovšem ne zcela stejné velikosti), které se označují počátečními
písmeny oněch polorovin, přičemž severojižní směr se uvádí
jako první. Konkrétně se lze tedy setkat s částmi N.W.,
N.E., S.W. a S.E. Zkratky kvadrantů se většinou píší přesně
tak, jak je zde uvádím, tj. včetně teček za oběma písmeny.
Každý kvadrant - a tím vlastně i celé město - je dále
rozdělen sítí vodorovných a svislých ulic, které jsou
(téměř) pravidelně očíslovány. Toto číslování odpovídá
zvyklostem při označování souřadnic s tím jediným rozdílem,
že zde se používají pouze absolutní hodnoty bez ohledu
na to, ve kterém kvadrantu se souřadnice nachází. Jinými
slovy - číslování je vzestupné od středu doleva, doprava,
nahoru i dolů. Ještě se pravděpodobně nepostavilo takové
město, ve kterém by jedním směrem v jednom kvadrantu vedlo
více než 999 ulic; čísla jsou proto maximálně třímístná.
Ulicím se říká různě, ale nejčastěji se lze setkat s tím,
že svislá ulice je Avenue a vodorovná Street
(platí pro Miami). Jiné názvy se používají snad pro méně
než 20 procent ulic. Opět, až na výjimky, jsou pro svislé
ulice vyhrazeny termíny Court, Road a Place,
zatímco vodorovným se říká Terace, Drive
nebo Line. Výjimkou pak je Circle, která
je divokou kartou - vede jak svisle, tak vodorovně. Jako
mnemotechnická pomůcka pro zapamatování si svislých ulic
nám byla nabídnuta zkratka C.R.A.P, která se po odstranění
teček nechá přeložit jako "hovno". Ačkoli mi jinak slovíčka
do hlavy lezou těžko, tohle jsem si kupodivu zapamatoval
hned.
Některé ulice mají kromě čísla také název. Jde většinou
o proslavená či jinak zajímavá místa. Číslo však mají
ulice vždy. Toto číslo (popř. název) se uvádí na adrese.
Je nasnadě, že v souřadnicové síti ulic je každý dům sousední
nejméně čtyřem ulicím - dvěma vodorovným a dvěma svislým.
Která že s nich se na adresu uvádí, ptáte se? Vždy ta,
ze které je na pozemek (barák, areál apod.) vstup. Dejme
tomu, že my například bydlíme v areálu, do kterého se
vjíždí z devadesátésedmé svislé západní ulice. Bude-li
nám tedy někdo psát, bude muset v adrese uvést 97th Avenue.
Předpokládejme navíc, že náš byt se nachází v severní
části města, tedy v přesně v severozápadním kvadrantu.
Za těchto podmínek a s uplatněním pravidel popsaných výše,
lze jednoznačně tvrdit, že v naší adrese se musí objevit
text N.W. 97th Avenue.
Teď pozor! Půjde do tuhého. Domy (vchody) v ulicích nejsou
číslovány tak jako u nás - postupně od jedničky nahoru.
Zde je v popisném čísle domu vždy obsaženo také číslo
nejbližší nižší kolmé ulice. To tvoří první jednu až tři
číslice (tak, jak jsou čísla ulic jedno až třímístná)
výsledného popisného čísla. Za těmito číslicemi pak následuje
vždy ještě pořadové dvojciferné číslo, neboli v jednom
bloku může být až 99 domů (vchodů). Výsledné číslo domu
je tedy nejméně třímístné a nejvíce pětimístné.
Celkově je tento systém o hodně lepší než ten náš, protože
vždy je dokonale jasné, jak tu kterou budovu nalézt. Na
adrese má každý ulici a číslo domu. Z čísla lze oddělením
posledních dvou nejméně významných číslic separovat pořadové
číslo příčné ulice. Jinými slovy, v každé adrese je explicitně
obsažena úplná souřadnice domu. Budu-li tvrdit, například,
že kompletní naše adresa zní 6512 N.W. 97th Avenue,
musí i hloupému děcku být jasné, že jde o byt ve druhém
kvadrantu na absolutní souřadnici [97:65] (x = 97, y =
65). Pokud by snad někomu byla bližší poněkud těžkopádná
člověkština, dá se onen stručný matematický zápis vyložit
jako "dům na 97. svislé ulici umístěný mezi 65. a 66.
vodorovnou ulicí v oblasti nalevo od středu severní části
města - uff. Abych zamezil dohadům, uvádím ještě příklad
domů s čísly 923 a 14735. V prvním případě jde zřejmě
o 23. dům za 9. ulicí, v případě druhém bychom museli
hledat 35. vchod za ulicí 147.
Pokud jde o samostatně stojící domy, tak výše uvedená
pravidla jsou již dostatečná k popsání celé adresy. Například
údaj 2737 S.W. 57th Avenue označuje místo v jihozápadním
kvadrantu na souřadnicích [57:27], nebo adresa 20814
S.E. 14th Street ukazuje na pozemek o souřadnicích
[208:14] v kvadrantu jihovýchodním. Trošku složitější
je to u těch budov, jež jsou rozděleny na více samostatných
jednotek (apartment, suite, unit). V těchto případech
se adresa ještě doplňuje číslem jednotky, a to většinou
uvedeným hned za ulicí, například Apt. # 2, Unit # C3,
Suite 201 apod.
Tímto by mohl výklad již končit, protože k orientaci ve
městě, jakým je Miami, má již každý informací dostatek.
Začal jsem však adresami, a adresami proto skončím. Ovšem
- až příště. Příště: Dokončení (ještě adresy,
ale také zajímavosti o Honzových kamarádkách
