Houževnatá palmička Yucca

Bílé písky: Alabastr v porodnici atomové bomby (New Mexico)

foto a text: Radek Adamec

White Sands National Monument:
oficiální link
mapa
další fotky

Husté šedivé mraky dosedly na ztichlé Alamogordo. Kus papírové sáčku nejprve poskočil, pak se roztancoval ulicí a v sílícím vichru zmizel ve víru prachu. Během několika vteřin dosáhla písečná bouře maxima a stejně rychle se vytratila. Ve stejném okamžiku se roztrhanými mračny snáší k zemi černá silueta bitevního letounu. Míří k letecké základně Holloman, která je součástí obří vojenské báze pokrývající protaženou 300 kilometrovou nudli údolí White Sands - Bílé písky. Nechybějí zde raketová střelnice, špičkové laboratoře vojenského průmyslu a také jeden z mála návratových přístavů kosmického raketoplánu - vše pochopitelně důkladně ukryto před zraky zvědavců.

Hříbek pionýr
Počátkem léta 1945 upoutal pozornost několika místních obyvatel nezvykle vysoký hřib prachu, oslnivý záblesk a později zlověstné dunivé hřmění. Trinity Site severně od Alamogorda sdělilo světu, že záhada atomové bomby byla právě rozluštěna. O měsíc později poznali výheň rozpadávajících se atomů i lidé v japonské Hirošimě.

Písečné kouzlo
Smutná silueta pohoří Andres skrývá ještě jiné tajemství - totiž bělostné duny sádrovce, který voda vymývá z hor, pouštní jezírko Lucero ukládá na svém dně a vítr roznáší dál na sever, kde jej usazuje v mnohakilometrových vlnách přejemného písku národního monumentu Bílé písky. Přítomnost vojáků a jejich supertajných zázraků moderního válečnictví nebrání naštěstí turistům, aby vychutnali kouzlo alabastrové krajiny. Přístupová silnice brzy mizí pod jazyky písku a pouze vědomí čtyřicetistupňového žáru boří iluzi lyžařského střediska kdesi vysoko v horách. Děti často v překotném smíchu sjíždějí desetimetrové valy na primitivních bobech či sáních. K vidění jsou ovšem i borci, kteří s vážnou tváří testují své speciálně upravené písečné surfy. Z místa "Srdce písků" lidé vyrážejí po svých. Na vlastní kůži a většinou bosky mohou ozkoušet příjemné lechtání mikroskopických zrnek.

Ojedinělé vršky drobných palmiček Yucca trčí z písku jako ježury. Ve vzácném stínu jejich listů vyrážejí k výpravám za potravou sněhobílé ještěrky. Bílé lišky a šedivě zbarvené antilopy Oryx opouštějí své úkryty až v zapadajícím slunci, kdy je malba krajiny nejkrásnější.

Další obrázky uvidíte po vstupu do fotogalerie