Nápis hlasí: největší malé město na světě Reno: nepovedaný sourozenec Las Vegas (Nevada, Srpen 2000) foto a text: Radek Adamec Před 150 lety Reno vůbec nebylo. Na místě, kde o mnoho let později budou lidé utrácet stovky a tisíce dolarů v naději, že zbohatnou, stával jen říční brod Lake's Crossing. Rušno zde začalo být koncem šedesátých let 19. století, kdy nedaleko brodu objevili kopáči Pat McLaughlin a Peter O'Reilly zlatou žílu. V patách jim byl horník Henry Comstock, který využil nejasné majetkové situace a prohlásil úspěšně ložisko za své. Výnosné doly - Comstock Lode, které zde rychle vyrostly - vábily tisícovky dalších prospektorů a odstartovaly éru prosperity stejnojmenného městečka. Město rozvodů a hazardu O deset let později zahoukala v Comstock Lode první lokomotiva. Veledůležitá událost následovala. To, když radní přejmenovali městečko po hrdinovi občanské války generálu Jesse Lee Renovi na nynější Reno. Trefnou přezdívku světové metropole rozvodů si Reno vysloužilo zavedením benevolentních zákonů. Puritáni a ochránci dobrých "mravů" mohli na východě kontinentu vyskočit z kůže, ale nebylo jim to nic platné. Těžko mohli bránit davovým odchodům "něšťastníků", kteří do Rena táhli, aby zde na periférii civilizace ukončili nepovedená manželství. Batman v ulicích Rena Rok 1931 byl pro Reno rozhodující. Stát Nevada zlegalizoval hazardní hry a Reno po vzoru Las Vegas nastoupilo dráhu gamblingu. Výhodná poloha nedaleko oblíbeného a rekreanty ceněného jezera Tahoe z něj učinila spádovou oblast pro řadu Kaliforňanů. Vysoké budovy kasín, laciný alkohol a cinkot mincí v automatech jasně svědčí o tom, co nyní město živí Sodoma… Bez pardonu platí nutně tvrzení, že věhlasu a lesku Las Vegas Reno nikdy nedorostlo. Tak nejprve. S desátou večer jakoby končili všichni místní kuchaři. Restaurací jako šafránu ještě se zapadající sluncem znatelně ubude a ty, kde se vaří, lze spočítat na prstech jedné ruky. Mučivé kručení žaludku neukojí ani návštěva jindy podbízivých fast foodů, neboť i ty s desátou zavírají. Nu, ano - alespoň jedna hospoda s točeným. Narvaná směskou rozpálených turistů v šortkách s bolobotkami zdobenými svítivým lemem bílých podkolenek. Kolem nich krouží prostitutky s rozevřeným chřípím ve vidině snadného hodinového výdělku. Kolektivní zábava číslo jedna - karakoe. Oč jde? Vyvolený se zmocní mikrofonu a hezky nahlas a veřejně svým zpěvem doprovodí skladbu známé pop hvězdy - většinou uslintaný cajdák z dílny Eltona Johna či jemu podobných. Ultramargarita Ani v kasínech se nevede lépe. Ošlapané koberce, otlučené zdi, personál jakoby přešlý silným mrazem či věkem. Vyšeptané blondýnky vzbuzují vyložený hnus Špeky v minisukních a vrstvy makepu jsou patrně šity na míru bohatším důchodcům či ovdovělým farmářům. Otevřen a v plném provozu se zdá být jen pánský klub. Ani ve dne město nepřekvapí. Rychlejší turista zvládne centrum za půl hodinky, aniž by riskoval, že něco vynechá. Za zmínku stojí fungující železnice procházející středem města a tunely skrze kasína. A tak nakonec nezbývá, než u baru srkat levný alkohol, zbavit se pár šestáků v jednorukém banditovi a hodně rychle odtud vypadnout. foto a text: Radek Adamec