|
|
Sponzor
stránky |
|
|
|
|
Socha svobody, Liberty Island - New
York |
|
New York V - Navy Museum Intrepid, Soho
New York City:
text: Jan Pospíchal
foto: Radek Adamec
Pátý den našeho
pobytu jsme plánovali spíše jako odpočinkový a
tomu jsme přizpůsobili i rozvrh. Jako hlavní atrakcí
dnešního dne byla okružní plavba kolem Manhattanu
a jako další návštěva námořního musea Intrepid,
které je v blízkosti mola 83 (Pier 83) odkud
vyplouvají lodě na okružní plavbu. Pro večerní
hodiny jsme neměli žádný plán, ale uvažovali jsme
o návštěvě Čínské čtvrti nebo známé umělecké čtvrti
SoHo.
Plavidla
v Intrepid
Námořní muzeum Intrepid se nachází, stejně jako
Pier 83 na západním konci 43rd Street.
Ze stanice Times Square jsme se rozhodli jít pěšky,
ale jak jsme zjistili při zpáteční cestě, lze
sem jet i linkovým autobusem a použít metro kartu.
Charakter 42nd Street západně od Broadwaye
se po několika domovních blocích značně změnil.
Výstavní domy nejdříve vystřídalo několik opuštěných
zčernalých budov a budovy spíše průmyslového charakteru.
Jakmile jsme došli na nábřeží, první co jsme spatřili,
byla obrovská letadlová loď. Než jsme se k ní
vydali, zastavili jsme se ještě u budovy společnosti
Circle Line odkud vyplouvají lodě na okružní plavbu.
Ověřili jsme si, že loď skutečně odplouvá ve 13:30
a vydali se k nedaleko kotvící letadlové
lodi.
Námořní muzeum tvoří areál, ve kterém kotví letadlová
loď Intrepid, ponorka Growler a torpédoborec Edson.
Při vstupu si musíte koupit lístek za 10 $, se
kterým můžete vstoupit do všech atrakcí muzea.
Intrepid byla postavena za 2. světové války a
sloužila stejně jako Edson ještě v sedmdesátých
letech ve vietnamské válce. Na palubě jsou vyskládána
převážně palubní proudová letadla a v hangáru
uvnitř lodi letadla z 2. světové války, včetně
letadla na kterém létal bývalý president George
Bush. V hangáru naleznete také trenažér,
na kterém se můžete pokusit přistát na palubě
letadlové lodi a obchod s upomínkovými předměty.
Velká část lodi, včetně palub a kapitánského můstku
jsou přístupné. Důkladná prohlídka lodi a letadel
na palubě vám zabere několik hodin.
Další zajímavou atrakcí je ponorka Growler, kterou
stejně jako torpédoborec můžete projít pouze s průvodcem.
Vzhledem k omezeným prostorám uvnitř ponorky
lze prohlídku absolvovat pouze v malých skupinách,
což je časově náročné zejména k velkému počtu
čekajících návštěvníků. Stejná situace je i na
torpédoborci. My jsme tyto prohlídky z časových
důvodů neabsolvovali, což nás velmi mrzelo, ale
měli jsme již zaplaceny lístky na okružní plavbu
a tu jsme nechtěli zmeškat. Opravdovým příznivcům
námořní techniky bych doporučil rezervovat si
pro návštěvu muzea celé odpoledne.
Několik metrů od muzea se nachází Pier 83, což
je molo od kterého odplouvají lodě společnosti
Circle Line na okružní plavby. Na výběr máte několik
typů okružních plaveb v délce od jedné do
třech hodin a ceně od 14$ do 22$ . My jsme se
rozhodli pro nejdelší plavbu, jejíž trasa je okruh
kolem celého Manhattanu.
Circle Line - okružní plavba
K přístavišti jsme přišli několik minut před
vyplutím, nastoupili na loď a vybrali si místo
na horní palubě lodi. Část paluby byla uzavřená
a část krytá pouze střechou. Posadili jsme se
v odkryté části, protože odtud byl lepší
výhled než přes okna v uzavřené části. Loď
se pomalu zaplňovala turisty, mezi kterými nechyběli
i japonští, se kterými se setkáte opravdu na všech
známých místech světa. Jak jsem vypozoroval, správný
Američan si před vyplutím obstará patřičnou zásobu
nápojů a k tomu i něco na zub. Nasvědčovala
tomu i fronta před lodním bufetem, od kterého
odcházeli cestující vybaveni půllitrovými kelímky
s kolou a hotdogem, nebo sáčkem plným popcornu.
Většina se pustila do konzumace okamžitě, někteří
vydrželi až do odplutí a ti nejodolnější to celé
zvládli dvakrát, nebo i třikrát.
Téměř na minutu přesně jsme odpluli a náš první
cíl byl Liberty Island se známou sochou. Než jsme
dopluli do blízkosti ostrova, pluli jsme pomalu
kolem západní strany Manhattanu k jeho jižní
části, na které se nacházejí známé “Skylines”.
Pohled na množství mrakodrapů je opravdu úchvatný,
nikde jinde jich neuvidíte takové množství jako
zde. Budovy World Trade Center a World Financial
Center mají skleněné fasády, ve kterých se odráží
okolní budovy, stejně jako moře, nebe a slunce.
Loď plula v takové vzdálenosti, že se tyto
budovy vešly do objektivů fotoaparátů celé. Nejvíce
fotografií pořizovali japonští turisté, kteří
používali střídavě fotoaparáty a video kamery
Liberty Island
K soše Svobody jsme připluli na vzdálenost
asi sto metrů. Kapitán lodi přesně věděl kde přibrzdit
a tak si každý mohl pořídit snímky tohoto symbolu
města z té nejlepší pozice. Při pohledu na
sochu jsem si vzpomenul na strastiplnou cestu
po točitém schodišti. Dále jsme obepluli Ellis
Island, který je nyní majetkem jistého milionáře,
a vydali se k další dominantě města – Brooklynskému
mostu. Tento most jsem si oblíbil již dříve z fotografií
a filmů. Měli jsme za sebou pochod přes jeho míli
dlouhou mostovku a nyní jsme měli možnost prohlédnout
si jej i ze spodní, méně známé části. Po levé
straně jsme míjeli Pier 17 se dvěmi nádhernými
plachetnicemi. Most tvoří dělící čáru mezi Brooklynem
a Manhattanem. Není to jen čára pomyslná. Pokud
srovnáte to, co vidíte z pravého a levého boku
lodi, je vám jasné, že rozdíl mezi těmito částmi
města je opravdu velký.
Zanedlouho se však začíná měnit charakter zástavby
i na té částí břehu, kde se nachází Manhattan.
Výstavní výškové budovy se pozvolna ztrácejí v monotónní
zástavbě vyšších neomítnutých cihlových domů,
která pokračuje až do Harlemu, kde jsou ještě
více zanedbané. Z pravé strany paluby, směrem
k Brooklynu míjíme opuštěný ostrov, na kterém
se nachází polorozpadlá, téměř černá budova, která
dříve sloužila jako útočiště lidí nakažených leprou
a morem. Při pohledu na tuto budovu běhá mráz
po zádech. Charakter zástavby na brooklynském
břehu má výrazně průmyslový ráz a nevábné tovární
budovy s vysokými komíny s táhnou až
do Queensu. Podplouváme Queensboro Bridge, který
je jedním z největších mostů města a pomalu
se blížíme k Harlemu. Na levé straně břehu se
objevují siluety domů stojících v Bronxu.
Jižní část této čtvrti je podobná Harlemu, ale
brzy se mění do své typické podoby. Domy cihlové
barvy vystřídaly domy převážně tmavě hnědé barvy,
která se u některých starších domů změnila v téměř
černou. Svůj podíl na tom mají v mnoha případech
i požáry. Zanedlouho míjíme nejsevernější část
Manhattanu, a loď se stáčí směrem na jih. Při
pohledu na pravý zalesněný břeh nechcete ani věřit,
že se stále nacházíte v New Yorku.
Po třech hodinách plavby jsme objeli celý ostrov
Manhattan a měli jsme možnost vidět z města nejen
ty nejhezčí části, ale i ty, které turista běžně
nenavštěvuje a které mají s bohatým jihem
Manhattanu jen pramálo společného.
Soho
Již během plavby jsme se shodli na tom, že zbytek
odpoledne strávíme ve čtvrti zvané Soho. Její
název nemá nic společného se stejnojmennou čtvrtí
v Londýně, ale vznikl jako zkratka z jejího
původního označení – South of Houston Street.
Tato část města se nachází v těsné blízkosti
Čínské a Italské čtvrti a je enklávou umělců.
Také je známa nejvyšším počtem domů s požárními
žebříky na fasádě v celém New Yorku.
Procházka ulicemi Soho je velmi příjemná, naleznete
zde mnoho obchodů, ale i pouličních stánků, ve
kterých nabízejí velmi často svá díla místní umělci.
Naleznete zde i klasická tržiště s nepřeberným
množstvím upomínkových předmětů a drobných uměleckých
výtvorů všeho druhu. Ceny v celé čtvrti jsou
však dosti vysoké jak v obchodech, tak i
v restauracích. Od svého původního záměru
navečeřet se zde jsme upustili a rozhodli se,
že navštívíme restauraci s pravými americkými
steaky někde v blízkosti Broadwaye v centru
Manhattanu, kde jsme takových restaurací viděli
mnoho. Netušili jsme však, že ve večerních hodinách
jsou restaurace s typickým místním jídlem
zcela plné a po návštěvě asi pěti restaurací jsme
se již pomalu loučili s představou poloprázdné
restaurace kde by jsme se mohli v klidu najíst.
Ve všech restauracích, které jsme navštívili čekalo
minimálně deset lidí na volné místo u stolu, což
znamenalo podle slov číšníků nejméně půl hodiny
čekání.
Když už jsme se rozhodli slevit z toho, že
budeme večeřet v klidné restauraci, vrátili
jsme se na 42nd Street k mexickému
bistru Ted’s Steaks, kde sice čekalo také několik
lidí, ale zlákala nás široká nabídka steaků a
poměrně nízká cena. Kuchař připravoval velké kusy
masa a půlky kuřat na velkém rožni přímo před
zraky zákazníků s velkou zručností. Ke všem
pokrmům byla automaticky servírován velký vařený
brambor a opečený rohlík. Jídelna byla v samostatné
místnosti. Nejdříve jsme mysleli, že zde nenajdeme
žádné volné místo, ale nakonec jsme je našli u
dlouhého stolu, u kterého seděla černošská rodina
spolu s latinskoamerickou a navíc přímo naproti
nám ještě dvojice Číňanů. Bez obav lze tedy prohlásit,
že se jednalo o jídelnu mezinárodní. Dvě malé
černošské děti vedle mě na sebe neustále křičely
a celý konflikt vyvrcholil úderem táckem do hlavy
menšího děvčátka, které okamžitě na oplátku bodlo
svého o něco staršího bratra vidličkou do nohy.
Následoval další křik, tentokráte však matky obou
dětí, která vše ukončila několika pohlavky. Děti
se za chvíli zase smály a pokračovaly, stejně
jako my, v konzumaci opravdu velmi dobrého
steaku vážícího bezmála čtvrt kila.
Po dobré večeři jsme se vydali pěšky ke stanici
Times Square a odtud metrem k hotelu, čímž
jsme dnešní putování ukončili.
New York City:
text: Jan Pospíchal
foto: Radek Adamec
|
|
|
|
|