Obří
kopule planetária se noří do tmy. Šustění a rušivé
šepoty utichají. Stovky doširoka rozevřených očí
nervózně těkají prostorem v očekávání výbuchu
světel. "Tady Tom Hanks. Jízda vesmírem začíná...,"
ohlašuje známá hollywoodská hvězda start kosmické
show. V té samé chvíli zazáří nad zakloněnýmí
hlavami hvězdné nebe a v dokonale propilované
iluzi třírozměrného prostoru pohltí šokované diváky.
Za podívanou stojí supertechnologie
Hvězd na pomyslném nebi newyorského "Rose
Center for Earth and Space" (Centra pro Zemi
a vesmír) je přesně devět tisíc a jedno sto. Obloha
se mění v každém okamžiku, hvězdy ubíhají. Hanksův
podmanivý hlas představuje Zemi, Mars, Venuši
a další planety sluneční soustavy, které jedná
podruhé vplouvají na svých drahách do zorného
pole. Mohutný Jupiter a Saturn provází i chvění
bránice vyvolané subwoofery (reproduktory) zabudovanými
do sedadla každého diváka.
Projektor
Zeiss Mark IX.
foto: www.zeiss.com
Dobrý
projektor a osvědčený hlas moderátora prý bývají
zárukou úspěchu každého planetária. Kosmický model
newyorského planetária generuje futuristicky vyhlížející
projektor Zeiss Mark IX. z dílny německé firmy
Carl Zeiss. V kombinaci s laserovým dělem a nesmírně
výkonným počítačovým systémem dokáže tato neobvyklá
promítačka vykouzlit planety, komety, celé galaxie,
velké třesky, vybuchující hvězdy a hroutící se
černé díry.
Vizuální
čáry a působivé videoanimace by ovšem byly bez
kvalitního zvuku jen poloviční. Optické efekty
odpovídají skutečným dějům ve vesmíru, neboť jsou
vytvářeny na základě gigantického množství údajů
o pohybu hvězd dodaných Národním úřadem pro vesmír
a kosmonautiku (NASA). Vskutku reálná podívaná
by ale nebyla možná, bez použití superpočítačového
systému, kterým se mohou chlubit jen výzkumná
střediska NASA a vojenské laboratoře.
Aby
nedošlo k vesmírné bouračce
Třicetkrát během každé sekundy vesmírného show
provede počítač kontrolu všech dat a zkoriguje
správnou polohu a pohyb všech jednotlivých planet
a hvězd. V tak složité projekci by totiž mohlo
jinak lehce dojít k vesmírné kolizi či úplnému
zmatku. Jen pro představu: výkon tohoto superpočítače
přirovnávají jeho tvůrci ke dvěma tisícovkám bežně
známých stolních počítačů PC.
Vesmírné
show
foto: www.zeiss.com
Pokud
vesmírné představení - v anglickém originále Passport
to the Universe - bere dech, pak o koupi vstupenky
to platí dvojnásob. Devatenáct dolarů je přeci
jen i na newyorské poměry dost. Desetidolarové
vstupné otevře dveře do všech ostatních zákoutí
muzea včetně samotné budovy planetária, přižemž
ta sama o sobě pohladí každého labužníka skvělého
stavitelství na duši.
Sklo, sklo a zase sklo
Obří skleněná kostka s ocelovou koulí (Hayden
Sphere) planetária pochází z dílny architekta
Jamese Stewarta Polshek'a a například vlivný časopis
Time ji zařadil mezi deset nejlepších designerských
prací ve Spojených státech pro rok 2000.
Čtyři tisíce tun skla a kovu coby ultramoderní
přístavba historické budovy Muzea přírodních věd
sklidily vedle chvály i četnou kritiku. Hysterické
hlasy odpůrců jsou ale patrně průvodním jevem
čehokoli nového a neokoukaného. Stačí při té příležitosti
vzpomenout na podobně vyhraněnou diskusi, které
provázela stavbu pražského Tančícího domu Franka
Geryho. Pravdou je, že výstavbu nového planetária
předcházelo stržení původní budovy, která od roku
1936 učarovala mnoha generacím Američanů.
Provozní hodiny:
Muzeum je otevřeno každý den vyjma státních svátků
Dne díkuvzdání a Vánoc
Nedělě až čtvrtek 10:00 až 15:45; Pátek až sobota
10:00 až 20:45
Oslnivá jízda vesmírem
za 19 dolarů (New York, květen
2001)
