ISO2MAC852Bez diakritikyEmailMalá domuVytvor si trasu dle vlastních kriteriíMapy míst kdekoli v USA

Zpět na mapu
Seznam autorů


Vyber stát:   

Sponzor stránky

Ohrožený druh - "Cowboy" P.S. Say hi to your Girlfriend, Cowboy!
The town of Hillsboro - vesnička, kde pes ještě nechcíp' (New Mexico, květen 2001)

foto a text: Květa Pulmerová
převzato ze serveru Tiscali World Online

Hillsboro, New Mexico:

Městečko Hillsboro je tak malé, že by v Čechách bylo definováno slovem vesnička. Taková, kde se všechen život odehrává na hlavní silnici, která vesnicí vede a kolem které také stojí všechna obydlí a možná jeden obchod. Ale zatímco v Čechách není výjimečné najít štít chalupy označený letopočtem starším sto let, v Americe se podobná věc považuje za raritu.

Vlastně jsme sem ani neměli namířeno. Vyhnáni silným větrem od původního cíle našeho výletu, rozhodli jsme se, že pojedeme na druhou stranu v naději, že tam snad bude vítr foukat méně. Foukal méně, na silnici neležely celé stromy, jen jejich dvoumetrové větve, a my pomalu objevovali kousek jižní části Nového Mexika (USA).

Na nároží stál kovboj. Jeho koně jsme nikde nespatřili, ale v ruce měl štětec. Za páskem s ohromnou stříbrnou sponou mu viselo kladivo a v neuvěřitelně bílých zubech držel pár hřebíků. Když je zatloukl, přátelsky nás pozdravil, nechal se vyfotografovat, zjistil, odkud jsme, a nakonec nám řekl, že bychom určitě měli zajít dovnitř, protože je to restaurace jeho girlfriend a ta umí skvěle vařit. O kvalitách jejího vaření jsme se sice nepřesvědčili, ale interiér restaurace byl dozajista ten nejútulnější, jaký jsem kdy viděla. Na stolcích připravené čajové konvice ve tvaru jahod a kolem plátěné ubrousky. Výhled ven rámovaly lehounké záclonky s volánky - z materiálu, který neviděl silon ani z dálky jedné míle.

Tak se bydlí v Hillsboro
Když jsme vyšli na ulici a znovu se setkali s bílým úsměvem, nedalo nám to: "Vy jste opravdový kovboj?" zeptali jsme se velmi naivně a vtipně, narážejíc tak na jeho černý klobouk a la Indiana Jones. "Jasně," přikývl kovboj a zjizvenýma rukama si narazil klobouk ještě více do čela, snad aby o jeho pravém povolání nebylo pochyb. "Kousek odsud mám ranč," dodal.

Usadili jsme se na lavičky vedle restaurace. "Jak se asi jmenuje?" přemýšlela má brazilská kamarádka, a tak jsme začaly hádat nahlas. "Bob nebo John, to je jasné". Přestaly jsme ve chvíli, kdy se k nám "Bob nebo John" přiblížil s krabičkou hřebíků a hrubě ořezanou tužkou a požádal mě o adresu na those internet pages, kde, jak jsem slíbila, by se měla objevit jeho fotka. Po chvíli dohadování se nám na krabičku společnými silami podařilo načmárat "www.worldonline.cz" a Bob nebo John spokojeně odešel dál natírat malý dřevěný domeček starý přes 150 let.

Sezónní obchods jablečnými koláči
Naproti přes ulici se toulali dva psi. Jeden obtloustlý zlatý retrívr a kousek za ním hopsalo něco malého chlupatého. Ukousli si kousek trávy, počůrali starostovi pneumatiku jeho nového džípu a pak si všimli nás. "Ha, přátelští cizinci," pomyslel si zřejmě ten větší a jal se, následován svým střapatým kámošem, líně přejít silnici. Auto, zřejmě jediné, které tudy ten den projíždělo a kterému se vploužili do cesty, ochotně zabrzdilo. Po několika mílích bude stejně muset zastavit kvůli pošťákovým krávám ležícím na silnici. Řidič nepřemýšlel dvakrát. Když už stojí, vyplatí se vypnout motor. Malý, zavalitý mužíček v ošoupaných džínech a otrhaném nátělníku. Zpocené čelo a zarostlé tváře. Za chvíli vyšel z obchůdku, v ruce bednu piv v plechovkách. Psům se mezitím podařilo došoupat až k nám, a tak náš pivař znovu nasoukal své kulaté bříško pod volant, utřel pěstí zamatlané přední sklo, nastartoval a pomalu odjel.

Tipy pro cestovatele
Projet Spojené státy po dálnici je sice nejrychlejší způsob přepravy, ale máte-li jen trochu času, odbočte a užívejte si. Objevíte dřevěné sruby natřené namodro, cukrárny z roku 1870 o rozměru osmi metrů čtverečních, zahrádky s hortenziemi a hotel z dob Divokého západu v sousedství kostelíku postaveného ve stylu Adobe (mexická puebla). Možná také zjistíte, že i Američané umí žít bez McDonaldu a Američanky se nestydí vyběhnout na ulici v zástěře, aby pochválily svého přítele, jak jim hezky natřel dům.

Jak se tam dostat:
Hillsboro leží ve státě New Mexico cca 60 mílí od hranice s Arizonou - v jižní části. Z dálnice 25, pojedete-li z Albuquerque na jih, projeďte městem Truth or Consequences a na exitu 63 uhněte doprava na silnici 152 a jeďte tak dlouho, až tam dojedete...

Výhled na Mimbres Mountains
Atrakce ve městě:
Město a jeho obyvatelé sami o sobě - stačí si jen sednou a pozorovat, nebo se dát občas s někým do řeči.

Atrakce v okolí:
Celá cesta z Hillsboro směrem na Silver City je nádherná. Hned za Hillsboro zastavte u dřevěného mostu z roku 1927, který je postavený přes roztomilý mini Grand Canyon. s průzračným potokem na dně. Pokračujte dál, vyhněte se pošťákovým kravám na silnici (buďte trpěliví, mají docela velké rohy). Pak se silnice vyšplhá až do výšky 3000 m.n.m. (pozor chce to svetr) a nabídne úchvatné výhledy na nekonečné Mimbres Mountains a zpět do údolí s městem Hillsboro a pak vás sveze nekonečnými serpentinami zpět dolů.

  • [The City of Rocks
    Elephant Butte Lake (u města Truth or Consequences, cca 45 minut od Hillsboro) - státní park, krásné obrovské přehradní jezero s bílými písečnými plážemi a ostrovy, kempování (voda + toalety)
  • Lake Valley (na silnici 27 - v Hillsboro uhněte na silnici 27 south, cca půl hodiny jízdy od Hillsboro)
    Mrtvé město - "Ghost Town"
  • City of Rocks State Park (ze silnice 152 uhněte v San Quan na 61 south, 1,5 hodiny jízdy od Hillsboro) - krásné skalní město s možností kempování (voda + toalety)
  • Silver City (projeďte Hillsboro a napojte se na silnici 180 north, cca 1 hodina jízdy od Hillsboro) - krásné, turisty velmi oblíbené horské městečko
  • Gilla Cliff Dwelling (ze Silver City silnicí 15 north, cca 2h od Hillsboro) - indiánská puebla, cca 1500 let stará postavená pod skalními převisy v 3000m vysokých horách
  • Tip: Máte-li vše časově naplánované a chcete-li být přesní - na silničky v horách a různých státních a národních parcích počítejte třikrát tolik času - max. povolená rychlost je 30m/h.Máte-li auto s automatickou převodovkou a sjíždíte-li právě z hor, přeřaďte na rychlost 2!! (oprava spálených brzd vás přijde na 25 USD - pokud to přežijete).

    Odkazy na další články z USA na serveru Tiscali:
    Den, kdy se poušť probudí
    Medvědi nevědí, že tu nikdo nechodí
    Co dělaji Američané, aby nepřirostli k autu


Jedeme autem | Jiná doprava | Bydlení | Plánujeme trasu | Strava | Národní parky | Fotoreportáže
Dokumenty | Double Life of
America | Basic info | Práce v USA


Edited and
Designed by Radek Adamec All rights reserved 1999™
Publikování nebo šírení obsahu Ameriky v kostce je bez souhlasu autora zakázáno.