Na zámku v prérii
(North Dakota, Montana, srpen
2000)
Foto a text: Radek
Adamec
Nekonečné
roviny Severní Dakoty a tamější jediný národní
park Theodore Roosevelt sice mají něco do sebe,
ovšem na celé prázdniny určitě nevystačí. Přibližně
po pětistech mílích v Montaně leží další v řadě
severozápadních klenotů - totiž národní park
Glacier. Cestou však lze ledacos potkat...
Tak předně. Pár mil severně od T. Roosevelt
NP, ještě přímo na Interstate 94, potkáme roztomilé
městečko Medora. Má rozhodně zajímavou historii.
V roce 1883 jej založil francouzský - nesmírmě
bohatý šlechtic - Marquis de Mores. Se svou
manželkou, jak jinak Medorou - se zamilovali
do severodakotských pustin a trávili zde týdny
a týdny lovem bizonů. Dobrodruh s modrou krví
vážně zvažoval trvalé usídlení a manželce v
osadě se dvěma stovkami obyvatel postavil nákladný
26 pokojový dům - Chateau
de Mores. Založil obchody, salon, hotel
a také katolický kostel. Newyorský bankéř a
tchán v jedné osobě pomohl markýzovi zbudovat
v Medoře velká jatka. Záměr byl jasný: s tučným
ziskem pomoci místním dobytkářům s odbytem hovězího
na východ. Moresovi se dokonce podařilo zjednat
s šéfy železnice zastávku v Medoře. Obchod běžel
dva roky. Konkurence nemilosrdně tlačila a zejména
masokombináty v Chicagu se nakonec podepsaly
na Moresově definitivním úpadku. S ním  osiřela
i Medora. Moresova dobrodružství odchodem z
Dakoty zdaleka neskončila. Další neúspěch pocítil
při stavbě železnice napříč Indočínou. Pak zpátky
ve Francii se pustil na tenký led politiky a
při pokusu pomoci vlasti vystrnadit Brity ze
severní Afriky byl na Sahaře počátkem století
20 století zabit.
Potkali
jsme kovboje
K dosažení Glacier NP je prý nejlepší silnice
č. 2. Z Medory je to ale o poznání blíže po
dvoustovce, která protíná městečka Lewistown
a Great Falls. Obě jsou spjata s legendární
výpravou Lewise
a Clarka v letech 1803-1806, která měla
objevit cestu k západnímu pobřeží a defacto
odstartovat pionýrské doby osidlování Divokého
západu.
Ještě
předtím jsme však s Nicol narazili na bezejmennou
vesničku, vlastně jen ródeové kolbiště, na kterém
si nedělní odpoledne zpříjemňovaly snad tisícovky
lidí. Vypadá to legračně. Kde nic tu nic. Pak
náhle několik
gigantických parkovišť tam, kde se ještě před
pár hodinami pásly krávy. Udržet se na hřebci
či býkovi se
 |
|
Rodeo - přípravy před jízdou |
|
slabinami
nesnesitelně staženými koženým řemenem není
rozhodně práce pro amatéry. Před otevřením železných
vrat dráždili býky dokonce rány palicí do čela.
Kovbojové se tužili seč jim síly stačily. Rozhodně
stojí za to obhlížet elegantní jezdce a naparáděné
mladíky v texaskách s koženými půllitry na nohou.
Jinde by to vypadalo škrobeně, ale v srdci země
dobytkářů, vyzněla nám exotická zábava zcela
přirozeně.
Čím
dále na sever dává krajina znát, že se blíží
hory. Prérii střídají lesy a země se začíná
vlnit. Missouri, blíže svým pramenům, se tenčí.
Konečný zlom příjde po projetí iniánské rezervace
Blackfeet. Skalisté hory a Národní park Glalcier
jsou na dohled.
Foto
a text: Radek
Adamec
|
