ISO2MAC852Bez diakritikyEmailMalá domuVytvor si trasu dle vlastních kriteriíMapy míst kdekoli v USA

Zpět na mapu
Seznam autorů


Vyber stát:   

Sponzor stránky

Sfinga pred kasinem Luxor Las Vegas - óóó jak úchvatné
(Las Vegas, Nevada )

foto a text:
Radek Adamec

Kdo nehraje, nevyhraje, a také neprohraje.
Banální tvrzení o motivech gamblujících lidí. Skutečnost je však na hony vzdálena těmto zjednodušujícím soudům. Obchod s hazardem je natolik výnosný, že stojí za to zpracovat člověka - hezky vědecky, marketingově po americku, aby i on pokoušel pravidelně štestěnu. Nutno říci, že Američané dosáhli v tomto směru téměř dokonalosti.
Suchá a vyprahlá nevadská poušt přilákala ve třicátých letech legendárního zločince Bugsyho Siegla, aby v dokonale neobyvatelné části země založil stejně legendární kasino Flamingo. Zabit z vůle svých mafiánských kolegů mu nebylo dopřáno vychutnat výsledky svých prorocký vizí - totiž být pionýrem a zakladatelem středobodu světového hazardu - čili hotelové aglomerace Las Vegas. V přestavěném Flamingu se mu dostalo pocty míti nevelkou bustu. Průvodci se o jeho úloze v historii města raději nezmiňují - patrně proto, aby Bugsyho kriiminální původ skryli před americkými puritány a moralisty.

Nicméně, po jeho smrti, šlapalo Flamingo dál. Zlákáni nebývalými zisky připojili se brzy další investoři. Hotelové komplexy s obrovitými hernami rostly jako houby po dešti a lačně sály peníze z udivených návštěvníků. Nejvíce se utrácelo v mechanických herních automatech (u nás známých jako jednoruký bandita), na ruletách, Black Jacku (obdoba oka - karty se počítají do 21) a kostkách. Každá zábava ale jednou omrzí a Las Vegas hrozila koncem 70. let těžká regrese. Bylo nutné přijít s nečím novým.

Miliony z Megabucku a šokující podívaná
Úpadek byl zlomen začátkem 80. let s příchodem poměrně jednoduché inovace - Megabuckem, neboli progresívním systémem výher. Jinými slovy: šlo o elektronické propojení několika herních automatů se společnou prémií Jack Potem - nebo-li kumulovanou výhrou. Namísto dřívějších výher v hodnotě několika stovek dolarů začali hráči euforicky podstupovat herní maratóny, aby vybrali několikamilonové obnosy. Příliv lidského materiáluí rostl "geometrickou řadou".

Investoři promnuli ruce, ale na vavřínech neusli. Nemilosrdný konkurenční boj místo toho nabídl Americe šokující podívanou. Hotelové komplexi (vždy spojené s kasinem) drtili a dodnes drtí zákazníky doprovodnými atrakcemi. V Treasure Palace probíhá regulérní bitva pirátské bárky s anglickou korvetou - nechybí děla, výbuchy, šlehající plameny a nakonec i potopená loď. Na Stripu - jak se říká hlavní lasvegasské promenádě - ožívá tropický vodopád do autenticky vybuchující sopky s tekoucí lávou. V Ceasar Palace zase bojují olympští bohové - jinak důmyslná sestava robotů za osm milionů dolarů. Představení probíhá ve spojnici dvou renesančních uliček s krámy, hospůdkami - avšak hluboko v podzemí kasina. Mimochodem v Ceasar Palace mají unikátní 3rozměrné - Imax kino s výpravou za tajemstvím Atlantidy, přičemž se musím přiznat, že jsem v jeho průběhu hytericky řval jako tur, jak to bylo realistické. Třebaže se horská dráha v Praze vždy tešila velké popularitě, do Las Vegas se na ni turisté jezdí dívat už jen proto, že se nachází na vrcholu 200metrové věže. Kasino Luxor oslní nejen svou černí, ale i tvarem obrovité egyptské pyramidy. Je sice dutá, ale ve svých stěnách ukrývá přes tisíc hotelových pokojů. V jejím atriu zaparkuje devět obřích letounů Boeing 747, alespoň tak to stojí v prospektu.

Zápas s časem
Na co hned tak nepřijdete je, že v hernách chybí hodiny. Navíc se nemění ani osvětlení - a tak si zabranný hráč ani nevšimne, že je dávno po půlnoci. V kasinech se proto hraje non-stop. Jde o pečlivě promyšlený systém, jak udržet hráče stále v tempu a udusit v něm pocit spěchu na minimum.

Klient to je pán
Las Vegas má samo o sobě nějakých 400 tisíc obyvatel. K nim je nutné připočítat sto tisíc komfortně zařízených hotelových pokojů. Všudypřítomná klimatizace je samozřejmostí a nezbytností. Okázalost budov bije do očí. Na každém kroku "páchnou" stamilionové investice. Někdo to musí ale zaplatit a proto je klient pán. O jeho přízeň bojuje kasino na všech frontách. Pomáhá si různě. Poukázky na sklenice alkoholu při ubytování v hotelových kasinech jsou téměř samozřejmostí. Alkohol je zdarma i tehdy, když zasedneme k některému z četných hracích stolů - je jedno hrajeme-li o dolarové či stodolarové vsázky. Alkohol je vůbec v Las Vegas velmi levný a totéž se týká bydlení. Majitelé kasin dávno zjistili, že velikost útraty je podmíněna úsměvy a laskavostí personálu. Zákazníkům totiž velmi lichotí, že se jim bez ohledu na jejich společenské postavení dostává královského zacházení, všemožných slev a výhod. Nakonec, trocha té slušnosti se bohatě vyplatí: jen provoz her a příjmy z hotelových pokojů přinášejí městu ročně téměř pět miliard dolarů (před zdaněním).

Daleko rafinovaněji podlézají kasina klientele používáním zvláštních magnetických karet. Kartu návštevník získá zdarma, stačí jen vyplnit příslušný formulář s osobními daty, které jsou následně zaneseny na kartu. Vlastník ji může zasunout do libovolného hracího automatu. S množstvím utracených peněz je na kartu připisován příslušný bonus. Podle počtu nasbíraných bodů lze inkasovat hotové peníze, získat tričko, večeři, ubytování zdarma nebo letenku. Mnohem důležitejší však je, že každým použitím karty získá majitel kasina informaci o svém zákazníkovi. Ten se jen diví, když mu ráno hotelová služba popřeje k narozeninám, nebo překvapeným dětem daruje plyšového medvěda. Navíc si majitel kdykoli učiní okamžitou představu o charakteru, věku, přáních či spokojenosti skupiny, která utrácí právě v jeho podniku. Data využívá ke změnám interiéru, atrakcí, lákadel a "šije" celý komplex zákazníkovi na míru. Kdo to jsou vlastně ti gambleři?

Kasina v Las Vegas navštevují čtyři základní skupiny lidí:

  • Místní - čili hráci žijící v Las Vegas nebo jeho blízkosti, kteří několikrát do roka zajdou do své oblíbené herny.
  • Černí a bílí - jde o pohyblivou skupinu tvořenou personálem kasin, obsluhou herních stolů, číšníky apod. Název skupiny je odvozen od tradičních uniforem. Hráči hrají obvykle v konkurenčních kasinech. Jejich profesionální znalost hry je trnem v oku místní policie.
  • Konvenčníci - pro tyto hráče je typické, že do města přijíždějí ve velkých skupinách. Utrácejí především za jídlo, pití a hotelové pokoje. Méně pak za hazardní hry.
  • Turisté - tito hráci přijíždějí z celého světa zvábeni pověstí města. Jde o všechny věkové skupiny, ženy i muže.

Skutečné gamblery však k mnohatisícovým útratám ženou tyto motivy:

  • K příležitostnými marnotratníkům patří ti, pro něž je hazard zábavou. Málo jim záleží na sumě, kterou vyhrají nebo prohrají, a nejčastěji do města přijíždějí za obchodem, na konferenci či výstavu.
  • Jiní hráči jsou fascinováni výší výher a sní o rozbití banku a fantastickém živote.
  • Velká část hráčů je k hraní osudově přitahována prostředím kasin. Vzrušuje je osvětlení, polonahé dívky a všudypřítomné prostitutky (Las Vegas je jinak také jediné místo v USA, kde je prostituce oficiálně povolena), zvuky sypajících se mincí, bohatství a exotika interiéru budov.
  • Celá řada závislých gamblerů považuje návštěvu kasina považují paradoxně za odpočinek a útěk ze stresující reality zaměstnání či rodinných poměrů.

    foto a text:
    Radek Adamec


Jedeme autem | Jiná doprava | Bydlení | Plánujeme trasu | Strava | Národní parky | Fotoreportáže
Dokumenty | Double Life of
America | Basic info | Práce v USA


Edited and
Designed by Radek Adamec All rights reserved 1999™
Publikování nebo šírení obsahu Ameriky v kostce je bez souhlasu autora zakázáno.