Carlsbad
Caverns N. P. - Milan Dvořák
(New Mexico, USA)
Při cestě po jihovýchodě Nového Mexika se
dříve či později setkáte se jménem Carlsbad. Pro Čechy
to má zvláštní nádech a začnou samozřejmě pátrat, zda
zde náhodou není nějaká ta souvislost. A možná ke svému
úžasu zjistí, že tomu opravdu tak je.
V
minulém století zde začínal "divoký západ" - jak lze
jednoduše označit vše, co bylo na západ od řeky Pecos.
A ta právě protéká místem, kde v roce 1888 rančer Charles
B. Eddy založil město, které nápaditě pojmenoval po
sobě - Eddy. Protože ale místní minerální prameny osadníkům
připomínaly Karlovy Vary, nový název byl na světě. Světoznámým
se ale Carlsbad nestal kvůli svým pramenům, ale díky
mohutnému komplexu podzemních jeskyň nalézajících se
25 mil od města.
Pokud
byste k místu přijížděli od východu, jistě byste pochybovali,
že zde vůbec nějaké jeskyně budou - proč zrovna v této
rovině. Tak tomu ovšem nebylo vždy. Před 250 miliony
lety se zde nacházelo vnitrozemské moře. V průběhu času
moře vyschlo, soli a sádrovec ovšem zůstaly. Rozrušení
země bylo způsobeno erozí a vyzdvižením části tohoto
území. Dešťová voda pak začala pomalu rozpouštět usazeniny
v zemských prasklinách. Tento proces pokračuje dodnes,
proto je tento systém řazen mezi tzv. "živé jeskyně".
Jeskyně
byla již dávno známa Indiánům a i noví osadníci poměrně
rychle objevili její přirozený vchod. Z nitra země létaly
statisíce netopýrů. Osadníci začali "těžit" netopýří
trus, který užívali jako výborné hnojivo. Jedním z těchto
osadníků byl i Jim White, kterého jeskyně fascinovala.
Zasloužil se o její prozkoumání a i popularizaci. Z
počátku nikdo nevěřil, že se mohou pod zemí nalézat
obrovské sály a fantastické geologické útvary. Teprve
přínos černobílých fotografií učinil změnu. V roce 1923
pak ministerstvo vnitra posílá svého inspektora, který
měl zjistit skutečný stav jeskyň. Jeho finální zpráva
pak pomohla k tomu, že téhož roku byly jeskyně prohlášeny
národním památníkem a o sedm let později dokonce národním
parkem. Jim White se stal prvním rangerem.
Návštěvu jeskyň můžete plně podřídit svému časovému
plánu. Můžete ji proběhnout za dvě hodiny, ale zcela
bez problému zde můžete strávit více jak půl dne. Pro
úplný zážitek lze jen doporučit projít jeskyně celé.
Po krátké cestě z visitor centra se před vámi objeví
přirozený vstup do jeskyně. Z jeho ústí můžete při západu
slunce pozorovat odlet statisíců netopýrů. Kdysi jich
tu byly miliony, nyní se jejich počet zmenšil díky užívání
pesticidů asi na čtvrtinu. Naštěstí v poslední době
se situace opět lepší a netopýrů přibývá. Tento úžasný
zážitek si ovšem můžete dopřát pouze od časného jara
do října, kdy netopýři na zimu odlétají do Mexika. Projdete
amfiteátrem, odkud tento úkaz můžete pozorovat a klikatou
cestou sestupujete k Netopýří jeskyni. Dříve
zde první návštěvníky spouštěli v koších, kterými se
dostával netopýří trus na povrch. Kolem Ďáblova pramene
a Velrybího chřtánu sestupujete kolem Ďáblova
hnízda stále dolů. To se již nacházíte kolem sto
metrů pod zemí. Stále prudce sestupujete dolů, minete
Prst čarodějnice a nakonec se ocitnete u Ledovce
- ohromného balvanu vážícíhp dvě stě tisíc tun, který
se utrhl ze stropu a zřítil dolů. To ovšem bylo v dobách,
kdy tu žádní zvídaví turisté nebyli. Pravděpodobně to
bylo v dobách, kdy zvídaví turisté ani jako živočišný
druh ještě neexistovali. To už jste se ovšem dostali
dvě stě metrů pod úroveň terénu. Také jste se již dostali
na místo, kde se cesty začínají dělit.
Nejdříve můžete udělat malý okruh kolem
Zeleného jezera a Královským palácem do
Královniných komnat. Dostanete se na veřejně
přístupné nejhlubší místo jeskyně - 829 stop (cca 275
metrů) pod zemí. Tato cesta obsahuje nejdříve prudké
klesání a pak samozřejmě stoupání. Pokud máte zdravotní
problémy, raději si cestu rozmyslete. Kolem Ledovce
se pak dostanete do dalších částí jeskyně. Brzy se dostanete
do Velikého sálu, který má rozlohu 14 akrů. Pro
lepší představivost uvidíte na obrázku, jak by to vypadalo,
kdyby se sem umístilo veliké dopravní letadlo Boeing
747. Věřte, že by se tu ztratil. Čekají Vás geologické
útvary s fantastickými jmény jako Skála věků,
Chrám slunce, Totem, Zrcadlové jezero
či Dvojitý dóm. Celkem jsou pro Vás připraveny
tři hlavní okruhy dohromady čítající tři míle chodníčků.
Doporučujeme projít všechno. V případě, že budete unaveni
či hladovi, můžete si zajít do bufetu, který je včleněn
do podzemních prostor. Správa jeskyně ovšem uvažuje
o jeho zavření, protože zbytky jídla přitahují živočichy,
kteří nepatří do jeskynního systému. Vedle bufetu pak
jsou i umístěny výtahy, které Vás spolehlivě vrátí zpět
na povrch zemský. A ještě jedna dobrá zpráva - pokud
se Vám během cesty podzemím bude chtít na záchod, nezoufejte.
U bufetu je i WC. Navštivte ho, vždyť kdo se může pochlubit,
že čůral skoro 300 metrů pod zemí ?
Pár
užitečných rad na závěr:
Vstupné: Platí se ve Visitor centru. Neplatí
zde průkazka Golden Eagle pass. Vstupné je 6 $ (1998).
Jeskyně je otevřena celoročně (mimo 24.12.)
Podzemní tůry: většinou "samoobslužně", můžete
si pronajmout magnetofon. Občas jsou pořádány tůry s
průvodcem (cca 5 $ ) . Teplota je stabilní - 56 F (cca
13 oC)
Fotografování: V jeskyních je spousta věcí na
focení. Pro dobrý výsledek Vaší práce to ovšem znamená
více než jen fotit kompaktem. Vezměte si citlivější
filmy a chce to stativ. Pokud toto nemáte, i tak nejste
zcela ztraceni. Řada útvarů je nasvícena, takže s delším
časem a opřením fotoaparátu máte jistou šanci.
Ubytování: v samotném parku není kemp, můžete
ale získat povolení (zdarma) pro kempování v okolí.
Nejbližší ubytování je v White's City nedaleko vjezdu
do parku (7 mil). Počítejte ovšem s vyššími cenami,
i kemp pro stan stojí kolem 20 $.
(autor: Milan
Dvořák, web: Poutník)
|