Fotorepo - hlavni

Basilica of the National Shrine of the Immaculate Conception, Washington DC

Chrám neposkvrněného početí a fosforeskující Marie (Washington DC, duben 2001)

foto a text: Veronika Lukášová

Chrám neposkvrněného početí ve Washingtonu DC v areálu Katolické univerzity je největší katolickou bazilikou v celých Spojených státech a zároveň patří mezi osm největších chrámů světa. Již z dálky poutají pozornost dvě dominanty, které si na první pohled běžný pozorovatel přirozeně nespojí v budovu se společným půdorysem, totiž něco na způsob italské renezanční zvonice spolu s bohatě zdobenou kopulí arabské mešity. Při bližším ohledání se nám do vínku epochálních stylů přidá gotický portál hlavního vchodu a byzatské a modernistické mozaiky vnitřního interiéru.

První impulzy ke stavbě stejně jako název samotný pochází z předminulého století, snaha přetrvává do století minulého, v roce 1920 jsou dokončeny plány, zahájena sbírka a v tentýž rok se začíná se stavbou, která je pro hospodářskou krizi a druhou světovou válku dokončena až v roce 1954.

Katedrála omračuje velikostí - hlavní loď je schopna pojmout 6000 věřících, a pak především kvalitou použitých materiálů. Nejrůznější druhy mramoru sloupoví a podlahy, barevné, zlatě prokládáné mozaiky v hlavní lodi a podélných kaplích, zahlcují řadového návštěvníka pocitem skvostu. Hlavní lodi vévodí mozaikový obraz Krista umístěného do kopule, která jeho velikost cca 20 metrů ještě umocňuje svým zakřivením. Vzpažené ruce a celá postava působí plasticky, otevřená náruč zcela pohlcuje poutníka (nebo turistu, podle osobních preferencí) okamžitě při vstupu do katedrály. Zde však moje smysly pohltí i jiná sorta dojmů. Proč vypadá Ježíš jako parťák Rockyho (Myslíte, že mají v nebi posilovnu? A jestli, kolik stojí na hodinu i s masérkou?) a proč mi jeho mírně nasupený výraz a široce posazené oči připomínají rozporuplnou postavu české popmusic, Daniela Hůlku? Bože proč?

Jak reagoval papež Jan Pavel II. na akčního Ježíše, když v roce 1990 chrám vysvětil, nám na slovo skoupá brožura neprozdradí. A navíc zde kontroverzní pojetí výzdoby nekončí. Po pravé straně hlavní lodi, hned kousek od kopule s Ježíšem se klene úžasná, skoro by se chtělo říci Váchalovská, mozaika, zachycující vyhnání Evy a Adama z ráje. Dvě nahé postavy se k sobě úpěnlivě mknou, pročež nad nimi levituje obrovská ruka chrlící blesky. Rozmanitá fauna a flóra obklopuje, věřte mi, hororovou scénu - tu lev, tu srnka, tu stegosaurus a obří přeslička. No byl to skutečně nářez a ten nás nutí se chvilku zamyslet nad tím, jak progresívní Amerika předběhla s bohatým časovým náskokem vyslance boha na zemi, který Darwinovu teorii o evoluci druhů uznal až o desítky let později. Opět nás ta povrchní brožura okradla o vysvětlení a Hůlka nechce nic říct.

Basilica of the National Shrine of the Immaculate Conception, Washington DC

Podél hlavní lodi se vlní nespočet kaplí světových patronů a patronek v různém uměleckém podáním, s určitým úsilým lze najít i českou kapli. Některá zpracování se drží byzantské předlohy a jiná zase barevností a plasticitou prostoru moderního výrazu. Každá kaple vytváří tiché a oddělené zákoutí v kontrastu s obrovským objemem chrámu. Jednotlivci zde meditují nebo jen zcela světsky dávají oddechnout svým opotřebovaným končetinám.

Bělostné mramorové schody nás laškovně zavedou pod hlavní loď. A v tento vzácný okamžik opouštíme hranici ambientního sakrálna a před námi se v celé své kráse a jasu zjevuje a) Svatá Kateřina, b) samoobslužná jídelna, svaté hranolky, želé a kola servírovaná v kelímcích s emblémem chrámu. Svatá Kateřina to bohužel nebyla.

Spěšně hledání východu jsem byla nucena odložit z důvodu náhlého objevení prodejny, která svojí rozlohou zcela jistě útočí na první pozici v soutěži o největší prodejnu katolických suvenýrů (pochopitelně nekřesťansky drahých) na téže etáži. Mezi absolutní favority se okamžitě nominovala panenka Marie z fosforeskujícího plastu (představte si tu nádheru, večer ji nabijete u lampy, 60W stačí, a ona pak svítí do tmy) a hned na druhé místo se zařadila průhledná plastiková láhev na svěcenou vodu s reliéfem Krista se svatozáří a modrým šroubovacím uzávěrem.

Vycházím ven a udiveně hledím na hodinky. Spousta času magicky uplynula a já, lidský smrtelník, který si navzdory krátkému a pomíjivému životu nepřestane utahovat z americké kultury, stojím před chrámem pln rozporuplného ohromení.

foto a text: Veronika Lukášová