Náhorní plošina Severní hory - v popředí jarní květy Yuccy Skalní město Hueco Tanks – víc než byste čekali (Texas, duben 2001) foto a text: Květa Pulmerová převzato ze serveru Tiscali World Online Hueco Tanks, Texas: Není v žádném průvodci. Ani na mapě. Prostě si existuje tam, kde je už milióny let, a bílá tvář ani nepovažovala za nutné se o tomto magickém místě ve svých knihách zmínit. Státní historický park Hueco Tanks v americkém státě Texas. A tak se jeho pověst šíří ústním podáním jako nějaký indiánský příběh a jen ti nejstatečnější se vydají z El Pasa (Texas, USA) na nejzazší konec Montana Avenue a po mnoha mílích (přesně je to 24) uhnou doleva po nenápadné silnici nazvané stručně "Hueco Tanks". Dokonale plochá poušť v dálce obklopená napříč pruhovanými kopci a horami, které dávají tušit blízkost Guadalupe Mountains, ze začátku ani nenaznačí, že by tu mohlo být ještě něco jiného. Ale pokud jste se dostali až takhle daleko, vytrvejte - budete odměněni silným zážitkem, tak jako M.F. Wayland před sto lety. I tehdy byl určitě červenec pěkně horký, a tak stín skalního města Hueco Tanks byl pro pana Waylanda vítaný. Nikdo ho tu neznal, a proto si dodal odvahy a ubytoval se ve stájích mexických osadníků, jejichž stáda krav v té době čítala několik desítek tisíc kusů. Kolik nocí přespal, to dnes nikdo neví. Jediné, co po něm zůstalo, je úhledný podpis vyškrábaný do skalní stěny pod převisem, umně ozdobený, s datem 25. července 1884. Říkanka "jména hloupejch na všech sloupech" se pravděpodobně ještě do USA nedonesla, a tak se mu tento čin stal osudným. Ne proto, že zničil dva tisíce let staré indiánské piktografy, ale proto, že jistý šerif měl toho léta podobnou cestu a zavítal pod stejný skalní převis. Zde nalezl zbrusu nový podpis vraha, hledaného po celém východním pobřeží. Jeho polapení bylo pak otázkou několika pouhých dnů. A že šibenice v El Pasu, byly připraveny čtyřiadvacet hodin denně, to je snad každému jasné... Kaktusy v amerických pouštích kvetou od začátku dubna do konce května Nekonečné hodiny sami - jen skála rozpálená sluncem a vy, s chladivým větrem v zádech. Nový svět za každou novou skalní rozvalinou a průrvou. Yuccy a kaktusy mnoha druhů, kvetoucí od začátku dubna až do konce května. Spousta malých a větších kulatých, přírodně vytvořených nádrží. Ty, které jsou ukryté ve stínu, zadržují vodu po celý rok a dávají tak těmto skalám zázrak života. Ten kdysi ztělesňovaly indiánské kmeny, které zde žily po mnoho staletí a své kresby zanechaly všude, kam se všímavé oko podívá. Dnes jsou to zajíci, lišky, stovky druhů ptáků...o rostlinách ani nemluvě. Jako šlehačka nandaná na plochý talíř vypadá tento státní historický park, tvořený výhradně skálou. Co se týče její velikosti, obejít Hueco Tanks znamená ujít skoro 11 km. Správci parku teoreticky i prakticky rozdělují skálu na čtyři oblasti: Severní hora, Západní hora, Východní hora a Východní ostruha. Rozdíl mezi těmito místy je následující: Zatímco na Severní horu můžete lézt sami, kamkoliv, jak se vám zachce a na jak dlouho, na ostatní je přístup striktně zakázán. Zhlédnout jejich poklady je tak možné pouze po zaregistrování se na průvodcem vedenou dvouhodinovou prohlídku (o které ovšem nikdy nikdo neví, kudy a kam povede, a rozhodně vám neukáže všechno). Důležité informace Návštěvu parku Hueco Tanks lze doporučit všem, kdo milují pohodlné treky a procházky s občasným přelezením několika dvoumetrových balvanů. Chce to jen dobrá kolena, neklouzavé tenisky a oblečení, ve kterém vám nebude vadit se plazit po skále. Zkrátka a dobře: váš tříletý syn si to užije, ale babičku s sebou raději neberte. Také horolezečtí šplhavci si tu mohou přijít na své – pokud zvolí složitější cestu. Otvírací doba (doslova – na silnici je jinak zamčená závora): 1. října – 30. dubna: 08:00 –18:00 (po – ne) 1. května – 30. září: 08:00 – 18:00 (po – čt), 07:00 - 19:00 (pá – ne) vstupné do parku: 4$ (Permit je platný 24 hodin – někdy ovšem záleží na správci, jak si to vyloží, a bude se vás tak snažit vykopnout dřív.) Přespání v kempu: 10$ za „campsite" Nezáleží na tom, pro kolik lidí, ale většinou se tam stejně vejde jen jeden stan cca pro 4 osoby. Záchody, teplé sprchy zdarma, pitná voda na campsite, zákaz rozdělávání ohně – vařič s sebou. Checkout - 14:00.) Procházky s průvodcem: v 10:00 a ve 14:00, každý den kromě pondělí a středy Indiánské kmeny žily v Hueco Tanks po mnoho staletí. Zůstaly tu po nich desítky kreseb Nejlepší doba k návštěvě parku Co se průměrných teplot týká, počasí na jihu USA bývá slunečné po celý rok. Nicméně v zimních a jarních měsících se teploty mohou lišit den ode dne: 5 až 25 °C. V březnu bývá silný vítr, který na dálnicích převrací tiráky. Ten se pak v dubnu přemění na chladný větřík, který vám dá lehce zapomenout, že byste se měli namazat krémem s UV filtrem minimálně 15. A od dubna do začátku listopadu – HORKO – cca 35°C, v létě až 50°C!! Přístup a místní zákony Jedete-li autem (a jinak to není možné, ledaže byste zaparkovali někde 5 km před parkem, schovali své auto v poušti a dál šli pěšky a celou cestu se skrývali před ostrozrakem rangerů), přístup do parku je jen po již zmíněné silnici. Dovede vás k hlavnímu vstupu s informační a registrační stanicí, kde je vyžadováno se hned po příjezdu zaregistrovat. Registrace znamená skoro hodinovou proceduru a bude vás stát čtyři dolary na osobu a hodně nervů. Zapíšou si vaše jména, značku auta a dostanete "registration pass". V zápětí budete deportováni do budky s "kinem", kde vás usadí na židli a pustí dvacetiminutové video. Umělecky zpracované poučení o tom, jak se chovat v přírodě a jak zacházet s dva tisíce let starými kresbami na skalách. Pokud se zaregistrujete, není bohužel možné se tomuto potupnému videu vyhnout. Před deseti lety bylo dovoleno se v parku pohybovat, jak se komu zachtělo, ale poté, co bylo zničeno mnoho starodávných indiánských kreseb tím, jak na ně lidé sahali, kreslili přes ně svá jména, nebo po nich prostě v zápalu horolezectví šoupali lezačkama, je toto místo bedlivě střeženo před jakýmkoliv vandalizmem – i kdyby to mělo být jen zvednutí kamínku z cesty. Opuncie, ohromná třímetrová trnová koruna a nicotná bledá tvář v pozadí.] Tipy - Chcete-li něco vidět, zůstaňte jeden den. Chcete-li si to "užít", zůstaňte přes noc. Chcete-li vidět víc a najít všechny piktogramy, choďte po skalách alespoň tři dny. - Kupodivu stojí za to, jít na túru vedenou průvodcem. Nejenže vám ukáže jinak schované kresby, ale dozvíte se také spoustu příběhů z 19. století, významy indiánských kreseb i to, že místní indiáni stále ještě přicházejí poklonit se bohu deště, či proč začali v kmeni Mescaleros slavit dospělost dívek 4. července. Zeptejte se, kdy bude provázet Petr - umí i německy - nebo Diana. - Pokud vás napadne nezaregistrovat se nebo jít do „zakázaných oblastí" sami, vystavujete se nebezpečí pokuty nebo přinejmenším nepříjemného konfliktu s rangery. Park je velmi dobře střežen a všechno je monitorováno. Několikrát denně se navíc budete muset prokázat platným permitem. Za dalším sklaním obzorem stála liška, pravděpodobně ještě stále trochu v šoku z toho, že slyšela a nyní i vidí člověka. Malé nechápavé štěně se vzpřímenýma ušima, každý sval napnutý, připravené k úprku kamkoliv, hlavně někam daleko. Nehýbu se, ona taky ne. Zapadající slunce vrhá můj dlouhý stín hned vedle její nádherné ozářené hlavy. "Vyfoť!", bleskne mi hlavou. Čte mi myšlenky a trochu se nervózně pohne. Vypouštím fotografování z mysli. Vteřiny se mění v minutu a liščí oči neopouští moje. Najednou nade mnou jemně zašustí ptačí peří a kolem mého stínu proletí dlouhá křídla. Dost dobrý důvod k tomu, aby začala utíkat. Dlouhý zeleno-hnědý šíp vystřelený vzhůru, lesknoucí se kožešina, ladný huňatý ocas... Asi ví, jak je krásná, a zapomíná na zákony bezpečnosti – předvedla se na slunci, na hraně skály, úžasně kontrastující s modrou oblohou v pozadí. Zpomaleně znovu sáhnu po foťáku. Pozdě. Nepolapitelná unikne očím všech, kteří tohle budou číst. A já, ač se budu snažit sebevíc, nekonečné ticho pouště s výkřiky ptáků na vás také nepřenesu. Odkazy na další články z USA na serveru Tiscali: Den, kdy se poušť probudí Medvědi nevědí, že tu nikdo nechodí Co dělaji Američané, aby nepřirostli k autu