Cestou do St. Louis (USA, Illinois, Missouri, 2.dubna 2000)

(autor: Daniel Málek), z cyklu Mississippi Highway & Mamutíci II

Na soutoku Illinois a Mississippi
"Nazdar chlapci, dáte mi cigaretu? Jednu bych si dala, než se probudí syn," řekla stará dáma v kempu poblíž soutoku řeky Illinois a Mississippi. Dostala marlborku. Syn staré dámy se vyhrabal z karavanu a pustil se do konverzace. Je po bypassu a proto ho bolely nohy.

Záhy jsme je ponechali vlastnímu osudu, opustili kemp a u soutoku se vyfotili s intrepidem (náš vůz) a leklou rybou. Bylo devět ráno, zbývalo jen pár mil do St. Louis, když si Mirek v městysu zvaném Alton přikráčel k pokladně u benzínky s kartonem piv. "Pivo v neděli až po dvanácté," řekla žena rozměrů tří odbarvených blondýn. Inu stát Illinois.

U soutoku Mississippi a Missouri
Ctěli jsme vidět soutok Mississippi s Missouri. Leč Američané nás vypekli. Ve Visitor Center na okraji St. Louis se Radka nejprve zeptali, zda je Kanaďan, a poté mu na šestákový plánek nakreslili trasu k soutoku. Museli bychom od parkoviště ujít asi 4 míle po svých - bez záruky, že se tam nakonec vůbec dostaneme. Odhlasovali jsme odjezd... Je to ale podivné. Když se v Čechách slévají dvě nejdůležitější řeky, Labe a Vltava, tak tam alespoň nějací Lobkowiczové postaví zámek a kolem něj Mělník. To v USA na soutoku, který z Mississippi-Missouri dělá třetí nejdelší řeku světa, nepostaví ani přiblblej stánek s popcornem...

V St. Louis
Následovala cesta podél Mississippi po ulici Riverwiew. Jeli jsme okrajovou čtvrtí, ze které dýchala zašlá sláva průmyslové historie St. Louis. Prastaré zruinované továrny, chátrající doky. Jízda po vylidněné Riverwiew připomínala sekvence z nějakého Orwellovsky laděného filmu o čtveřici křupanů ze středu Evropy, kteří zaspali Třetí světovou válku na americkém Středozápadě. A za ruinami předměstí již vykukovaly výškové budovy v centru města. Těm vévodil ohromný oblouk, ale o tom až později.

Nejprve na hokej
První cíl, tedy po několika povinných fotozastávkách, byl Kiel Center. Hala, ve které hrají hokejoví St. Louis Blues. Nejdříve jsem si spletl arény, a považoval za hokejovou halu krytý stadion St. Louis Rams - úřadujícího vítěze Národní ligy amerického fotbalu. Berani ze St. Louis vyhráli loňský Super Bowl sice trochu překvapivě, ale prostě vyhráli. Rok 1999 byl pro St. Louis ze sportovního hlediska báječný: kromě famózního úspěchu Rams se do historie zapsal i hráč baseballového týmu St. Louis Cardinals Mark McGwire, který překonal letitý rekord v počtu odpálených homerunů za sezonu. (Homerun je odpálení míčku za určitou hranici, zpravidla na tribunu mezi šílící diváky.) No a na podzim ´99 odstartovali hokejoví "Bluesmani" v kanadsko-americké NHL nejlepší sezonu ve své historii. Jo a v brance St. Louis si brousí zuby na Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana český brankář Roman Turek...

Kiel Center jsme nakonec našli snadno, stačilo se držet všech Turků, Turgeonů, Prongerů či Demitrů. Tedy dresů, do kterých byly navlečeny tisícovky fanoušků a fanynek. Lupeny stály 30 USD a já se těšil na hokej jak malé dítě... "Zápas začíná za hodinu," řekla zvídavému Ráďovi pokladní. Ouha, nějak nám ušlo, že i v zemi "neomezených možností..chichi" čas od času začne letní čas!! Minutu po začátku zápasu St. Louis Blues - Ottawa Senators jsme se usadili do pohodlných křesílek vysoko za brankou.. Hokej to byl fantastickej.

Návštěva zápasu NHL a české extraligy se neliší pouze kvalitou hokeje a atmosférou, ale taky skvělým zázemím v halách. Přestože se na utkání přijde podívat 20 tisíc lidí, nikdo se nemačká na chodbách, každý má dost místa na své sedačce a skvěle vidí na led. A když začíná hokej v neděli v jednu odpoledne, tak si na něj můžou zajít i rodiny s miminama. Zrovna před námi seděl dědeček s babičkou a tříměsíčním capartem. Děda mu dal občas napít mlíka z lahve a potom spokojeně fandili. Inu, jiný kraj...

Gateway Arch
Po hokejové lahůdce jsme vyrazili ke Gateway Arch, oblouku, který se tyčí nad řekou Mississippi na okraji městského centra. Zaparkovali jsme na říční navigaci, nedaleko zakotvených parníků, přeměněných na kasina. "A jo ty vole," zvolal Radek, "Vo tom jsem slyšel, a teď vidím na vlastní oči. To je kvůli zákazu hazardu." Pak nám laskavě vysvětlil, že řeka Mississippi leží na hranici států Missouri a Illinois, a co je na řece, na to se zákony nevztahují. "Taky je to kvůli daním," připojil k tomu Mirek. Moudří hoši. Jsem rád, že mě vzali s sebou, i když nemám vysokou školu.

Gateway Arch, nazývaný "památník snu" postavili v letech 1963-65 jako připomínku dobývání amerického západu. Právě St. Louis se na přelomu 18. a 19. století stal branou na západ. Do té doby se táhla Amerika od východního pobřeží k Mississippi... a dost. St. Louis založil v roce 1764 jakýsi Pierre LaClede, ještě když od Mississippi na západ byla Louisiana. Potom prezident Thomas Jefferson diplomaticky vysvětlil Napoleonu Bonapartovi, že peníze jsou dobrá věc a Louisianu od Francie koupil. A ze St. Louis vyrazila expedice vedená Williamem Clarkem a Meriwetherem Lewisem, kteří dostali od Jeffersona veledůležitý úkol nalézt cestu k západnímu pobřeží - po třech letech se jim to povedlo. No, a pod dvousetmetrovým Gateway Arch je muzeum, věnované tomu slavnému dobývání západu..

Odjezd a pivní historka II.
Více jsme S't. Louis nedali... V šest večer se Mirek posadil za volant intrepida a čekala nás 325 mil dlouhá cesta do Memphisu. Při průjezdu Arkansasem, rodným státem úřadujícího amerického prezidenta Williama Blythe Jeffersona Clintona prožili cestovatelé Pivní historku II. "Ve státě Arkansas je v neděli prodej piva zakázán," řekla Mirkovi štíhlá sympatická černoška. Inu Clintonov.. Daniel Málek